Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Venezuelská krize dopadá i na spojence z Kuby, Havana plánuje utahování opasků

Kuba
Kuba
Foto: INT

Havana - Politická a ekonomická krize, s kterou se potýká Venezuela, začíná děsit Kubu. Havana po dvou letech rozpočtových škrtů plánuje i v příštím roce další omezování výdajů.

Centrálně plánovaná ekonomika se pak poprvé za téměř 25 let propadla do recese. "Základním předpokladem (plánu na rok 2018) je splnění cílů produktivity a služeb prostřednictvím výkonnosti a snížení nákladů na úroveň nižší než v roce 2017," napsal list vládní komunistické strany Granma s odvoláním na zprávu, kterou pro radu ministrů připravil ministr hospodářství Ricardo Cabrisas.

Kvůli prudkému propadu cen ropy v roce 2014 Venezuela omezila dodávky dotovaného paliva na Kubu i platby za odborné služby, jako je například lékařská péče, které získává od Kuby. Také další spojenci těžící ropu, Angola a Alžírsko, mají problémy s nedostatkem hotovosti, aby mohli platit za služby, které získávají do Kuby.

Na Kubě sice vzkvétá cestovní ruch, ani tento růst ale zatím nestačí na to, aby aby odvrátil problémy s dostatkem tvrdé měny.

Kubánský prezident Raúl Castro před rokem připustil, že země má nedostatek hotovosti a v prosinci dodal, že má problémy s platbami dodavatelům a poděkoval jim za trpělivost. Castro také uvedl, že ekonomika loni klesla o jedno procento. V předchozích čtyřech letech podle něj rostla v průměru o tři procenta.

Témata:  Kuba Venezuela Raúl Castro

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.