Gaza - Začátkem roku poprvé ve svém životě opustila svoji zemi a na konferenci v Americe Ameera Haroudaová vyprávěla svůj příběh. Pracuje totiž jako spojka novinářů sledující situaci v Pásmu Gazy. Proč se kvůli příběhu své rodné země vystavuje v nebezpečí?
"Vždy jsem chtěla být pilotem, řídit letadlo, cítit se volná a létat v oblacích, dotknout se jich. Ale to se nestalo. Jednoduše žiji v Gaze, není tu letiště, naše hranice jsou ze všech stran uzavřeny. Žijeme v jednom z největších vězení na světě. Jediné, co mohu dělat, je vzhlížet k obloze," začíná se vyprávění Ameera Haroudaová.
Místo toho se tak stala pomocnicí a spojkou novinářů pokrývající příběhy z Pásma Gazy. Její prací a úkolem je tak připravit vše pro novináře či televizní štáby, kteří chtějí zjistit více o situaci v její rodné zemi. "Věřím, že můj úspěch pochází z toho, že jsem si dokázala vybudovat vztahy nejen s novináři, ale také komunitami v mé rodné zemi," popisuje pro TedTalks.
Ačkoliv některé příběhy by mnozí nejraději skryli, ona za 10 let získala přístp na místa, kam jiní nemohou. Pochopitelně je však vystavena obrovskému riziku. Prozradila, že když pracuje, mají s manželem dohodu. Každé dvě hodiny mu musí zavolat. Pokud se tak nestane, musí kontaktovat jejího informátora.
A kdy měla největší strach? "Při únosu britského novináře Alana Johnstona, jsem byla požádána americkým časopisem o zajištění schůzku s únosci v Gaze. A já to udělala. Setkání mělo proběhnout mimo hotel a vyzvedli nás v černé dodávce s neprůhlednými skly, na hlavě měli masky. Vzali nám telefony a odjeli s námi pryč. Rozhovor jsme udělali venku. Novinář pokrývající příběh a já jsme byli požádáni, aby setkat mimo jeho hotelu. Tolik jsem se bála, na ten den nikdy nezapomenu," vzpomíná.
I přes rizika a strach věří, že pokud by tuto práci neudělala, velké množství příběhů by nikdy nevyšlo na veřejnost. Proto je vždy okamžitě na cestě, pokud slyší bombardování či střelbu. Chce u toho být jako první, přestože je pro ni odchod od jejích dvou dětí těžký. "Vtipné je, že doma mi lidé říkají paní Rambo," usmívá se.
Navíc podle ní však všechny věci o Gaze nejsou špatné. Miluje svoji zemi, navzdory hrozné situaci, ve které se nachází. Navzdory obležení, chudobě, nezaměstnanosti je zde prý totiž život. "Jsou tu snílci a lidé plní energie, máme nádhernou hudbu, skvělou hudební školu a šikovné tanečníky. A Gaza je jediným místem v arabském světě, kde muslimové i křesťané žijí v silném bratrství," popisuje.
Chce pomoci i ostatním ženám, avšak mnohdy ji prý přepadají pocity, že tuto práci již dělat nemůže. "Vždy si však vzpomenu na tato slova: Neomezujte své výzvy. Vyzvětě své limity," uzavírá.
Související
19. listopadu 2024 12:44
12. listopadu 2024 11:03
3. listopadu 2024 13:20
6. října 2024 11:16
31. srpna 2024 19:39
31. srpna 2024 13:21
