Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Severokorejský jaderný arzenál? Expert promluvil o situaci na Korejském poloostrově

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: news.com

Zvolení Mun Če-ina prezidentem Jižní Koreje má potenciál přivodit zvrat ve vztazích USA s jejich klíčovým regionálním spojencem, domnívá se politolog a expert na mezinárodní vztahy Jonathan Cristol. V komentáři pro server CNN připomíná, že Mun na rozdíl od svých předchůdců zřejmě nesdílí tvrdý postoj k Severní Koreji a usiluje o větší volnost a autonomii na Washingtonu.

Írán není KLDR

Mun tvrdí, že není pro sankce a vyzval k znovuotevření průmyslového komplexu v Kesongu, který Severokorejcům přinášel práci a peníze, poukazuje expert. Je podle něj také možné, že nový prezident bude prosazovat návrat k jednání zaměřenému na ukončení severokorejského jaderného programu, byť prohlásil, že tak neučiní jednostranně.  

"Prezident Donald Trump nemá skutečnou korejskou politiku a k oběma Korejím pronesl mnoho schizofrenních stanovisek, ale dlouhodobě hájí rozhovory s Kim Čong-unem," pokračuje Cristol. Dodává, že se sice nabízí vzít jako model pro vyjednání o jaderném programu KLDR společný ucelený akční plán, nebo-li jadernou dohodu s Íránem, o níž jednalo pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN spolu s Německem a Íránem, avšak situace není srovnatelná a takové rozhovory mají mnohem menší naději na úspěch.  

Írán se podle odborníka uvolil jednat ze dvou hlavních důvodů, přičemž tím nejjasnějším - ačkoliv nikoliv tím nejdůležitějším - byly ničivé sankce uvalené na tamní režim Obamovou administrativou a Radou bezpečnosti OSN. "Tyto sankce byly efektivní, protože byly jednak ucelené a íránská vláda se také zajímá o své obyvatelstvo a reaguje na něj," vysvětluje Cristol. Doplňuje, že tyto podmínky neplatí v KLDR, která netoleruje žádný nesouhlas a neváhá nechat strádat stovky tisíc svých občanů, aby zaručila přežití režimu.

Za důležitější odborník považuje skutečnost, že v letech před zahájením rozhovorů v Ománu, se snížila íránská potřeba získat jadernou zbraň. Ještě v roce 2007 měly Spojené státy v zemích sousedících s Íránem 195 tisíc vojáků a nedlouho předtím provedly invazi na území dvou íránských sousedů, připomíná Cristol. Podotýká, že do roku 2014 se počet amerických sil snížil na 34 tisíc a USA války očividně vyčerpaly natolik, že neměly zájem o invazi do další blízkovýchodní země, tudíž se vnímání americké hrozby v Íránu rozplynulo a rozhovory byly pro Teherán politicky stravitelnější.     

Proti tomu severokorejská potřeba atomových zbraní se nikdy nezměnila, zdůrazňuje expert. Připomíná, že na USA jsou nadále vojensky přítomny v Jižní Koreji a Japonsku a zpoza demilitarizované zóny na sever kouká i velmi silná jihokorejská armáda. Byť americké závazky vůči Jižní Koreji mohou být po sérii Trumpových tweetů nejméně zřetelné za poslední roky, vojenské spojenectví mezi Washingtonem a Soulem zůstává silné, konstatuje Cristol.

Jaderné zbraně lepší než kus papíru   

Írán také zatím neporušil své závazky vůči Spojeným státům, což sice neznamená, že jde o čestného hráče či pozitivní sílu na mezinárodní scéně, ale na rozdíl od KLDR jeho vyjednavači v rozhovorech konali v dobré víře, deklaruje politolog. Připouští, že Íránci se nedrží ducha svých závazků, ale v zásadě tyto závazky plní, zatímco Severní Korea má za sebou mnoho flagrantních porušení dohod ohledně jejího jaderného programu uzavřených v letech 1994, 2005, 2007 a 2012. "Proč by se jí mělo věřit teď?" ptá se expert.  

Další otázka podle politologa zní, proč by KLDR měla věřit USA. V roce 2003 totiž Spojené státy uzavřely dohodu s libyjským vůdcem Muammarem Kaddáfím, který se vzdal svého programu na vývoj zbraní hromadného ničení, tuto úmluvu dodržoval a sdílel zpravodajské informace, které dokonce vedly k rozpadu sítě pákistánského jaderného vědce Abdula Chána, poukazuje Cristol. Dodává, že Washington přesto následně využil první příležitosti a podpořil Kaddáfího svržení.

"Konečně, možná nejdůležitější klíčový rozdíl mezi Íránem a Severní Koreou je ten, že Severní Korea jaderné zbraně skutečně má a Írán je neměl," pokračuje odborník. Doplňuje, že existuje jen málo případů, kdy se stát vzdal atomového arzenálu, přičemž jedním z nich byla Ukrajina, která vyměnila tyto zbraně za garanci své územní integrity.

Kim Čong-un ví, že jaderné zbraně poskytují jeho režimu větší ochranu než kus papíru a věří, že je potřebuje ke svému přežití, vysvětluje Cristol. Závěrem tvrdí, že dokud se tyto podmínky nezmění, jednání s KLDR zřejmě nemají šanci na úspěch.  

Témata:  Severní Korea Írán USA severokorejské zbraně

Související

Aktuálně se děje

11. července 2025 15:38

Ve Varech nemohou chybět ani politici. Premiér Fiala vyrazil na film

Letošní ročník karlovarského filmového festivalu, který je prvním po květnové smrti prezidenta Jiřího Bartošky, se chýlí ke konci. Vyvrcholí předáním cen v sobotu večer. Na poslední chvíli dorazil do Varů i nejvyšší představitel české vlády. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy