Íránci vyberou nového prezidenta, volby mohou určit i další vztahy se Západem

Právě tento pragmatický politik je favoritem hlasování, v němž mu nejsilnějším soupeřem bude konzervativní klerik Ebráhím Raísí (56). Nezíská-li žádný ze čtyř kandidátů přes 50 procent hlasů, utkají se dva nejúspěšnější 26. května ve druhém kole.

Do souboje o prezidentský úřad se v Íránu přihlásilo původně na 1600 Íránců, včetně téměř 140 žen. Z nich dvanáctičlenná Rada dohlížitelů vybrala jen šest mužů - tři umírněné politiky a tři konzervativce. Dva z nich tento týden odstoupili - teheránský starosta Mohammad Bákir Kalíbaf, který podpořil Raísího, a první viceprezident Ešák Jahangírí, jenž vyzval k volbě Rúháního.

Rúhání, který stojí v čele země od srpna 2013, slíbil další liberalizaci společnosti a otevírání se Západu. To nastartoval dohodou z roku 2015, která vyvázala Írán z mnohaletých mezinárodních sankcí výměnou za zpomalení jaderného programu. USA nicméně za nového prezidenta Donalda Trumpa uvalily letos nové sankce na několik jednotlivců a společností v Íránu.

Íránci přínosy otevírání se Západu příliš nepocítili

Rúhánímu se totiž nepodařilo nastartovat ekonomiku a vytvořit větší množství nových pracovních míst. Právě na tom založil svou předvolební kritiku jeho hlavní soupeř Raísí, který cílí na chudé voliče slibem milionů pracovních míst.

Bývalý generální prokurátor a předtím náměstek ministra spravedlnosti Raísí je oponenty kritizován i za svou černou minulost. Jako zástupce prokurátora se totiž podílel na masových popravách politických vězňů v roce 1988.

Raísí je blízkým spojencem ajatolláha Alího Chameneího (77). Hlavou Íránu je sice prezident, jenž má relativně rozsáhlou výkonnou moc, poslední slovo v řadě oblastí, včetně schvalování prezidenta, má ale nejvyšší duchovní vůdce. Tím je od roku 1989 na doživotí právě Chameneí, pod něhož spadají například i ozbrojené síly země. Íránská média spekulují, že právě Raísí by mohl v této funkci Chameneího jednou nahradit.

Témata:  Írán,  Hasan Rúhání,  Alí Chameneí