Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šéf americké diplomacie odsoudil úniky informací o atentátu v Manchesteru

Rex Tillerson
Rex Tillerson
Foto: greatagain.gov

Londýn - Šéf americké diplomacie Rex Tillerson se dnes v Londýně sešel se svým britským protějškem Borisem Johnsonem. Hovořili o pondělním teroristickém útoku v Manchesteru a následném úniku citlivých informací do amerických médií.

"Srdce jsou zlomená napříč Amerikou," řekl Tillerson k atentátu v multifunkční hale v Manchesteru, který si vyžádal 22 mrtvých a 116 zraněných z řad návštěvníků koncertu americké zpěvačky Ariany Grandeové.

Po pondělním atentátu unikla do amerických médií prostřednictvím amerických tajných služeb například totožnost předpokládaného atentátníka Salmana Abediho či fotografie částí důmyslné bomby z místa činu v multifunkční manchesterské hale.

"Přebíráme za to plnou odpovědnost a samozřejmě litujeme, že se to stalo," řekl dnes Tillerson. Úniky odsoudil, zároveň ale vyjádřil přesvědčení, že "zvláštní partnerství" Británie a USA neohrozí.

Britská policie ve čtvrtek na necelých 24 hodin přerušila výměnu informací s americkými tajnými službami. Šéf britského protiteroristického policejního útvaru Mark Rowley dnes ale uvedl, že Spojené státy poskytly Británii "nové záruky", a spolupráce proto byla obnovena.

Témata:  Velká Británie výbuch v aréně v Manchesteru Rex Tillerson USA

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.