Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vlajka USA slaví 240. narozeniny, pravidla pro její vystavování jsou přísná

Vlajka Spojených států Amerických
Vlajka Spojených států Amerických
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Washington - 14. června 1777 byla schválena podoba americké vlajky - bílé hvězdy na modrém poli a červenobílé pruhy. Při jejím vystavování platí velmi přísná pravidla.

Vlajku schválil Druhý kontinentální kongres ve Filadelfii. Od té doby slaví Američané 14. června Den vlajky.

Od svého vzniku má americká vlajka šest bílých a sedm červených podélných pruhů symbolizujících 13 původních britských kolonií, které v roce 1776 utvořily Spojené státy americké. Hvězd na modrém poli bylo nejdříve také 13, ale při přijetí každého dalšího státu do unie se jejich počet zvýšil.

Od roku 1960 je jich 50, stejně jako amerických států. Hlavní město Washington, které má samostatný status, ani zámořská území vlastní hvězdu na vlajce nemají.

Vlajka se nesmí dotknout země a visí-li přes noc, musí být osvětlena. Vlajkový kodex schválený Kongresem také zapovídá užití vlajky k reklamním účelům nebo její tisk na čalounění, kapesníky, ubrousky, krabice nebo cokoli, co se po použití zničí.

Toto pravidlo stejně jako zákaz reklamy se ovšem zcela běžně porušuje, aniž by to budilo pohoršení. Za porušení vlajkových předpisů žádné tresty nehrozí.

Témata:  USA vlajky historie

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.