Odvetný útok na KLDR za smrt amerického studenta? Historik rozebírá, co se může stát

Netolerovatelná brutalita

Kvůli ambicím dynastie Kimů trpělo také mnoho Američanů, přičemž 36 tisíc vojáků USA padlo v korejské válce a další dva byli zabiti v roce 1976, když se v demilitarizované zóně pokoušeli porazit strom, konstatuje Boot. Dodává, že nyní na seznam přibyla další americká oběť, Otto Warmbier, dvaadvacetiletý student Univerzity ve Virginii, který zemřel poté, co se v komatu vrátil ze severokorejského zajetí.

"Jeho prohřešek? Během turistického zájezdu do Severní Koreje údajně šlohnul propagandistický plakát, který nepochybně chtěl jako suvenýr," pokračuje historik. Doplňuje, že není jasné, co se Warmbierovi v severokorejských rukou stalo, ale výsledek je jasný - zcela zdravý, šťastný, úspěšný mladý muž odjel do KLDR a vrátil se v kóma, ze kterého se nikdy neprobral.     

Boot odkazuje na komentátora listu Washington Post Freda Hiatta, podle kterého nelidskost vůči Warmbierovi odráží širší barbarství KLDR, přičemž cituje závěry komise OSN, která zkoumala severokorejské pracovní tábory: "Vězněná populace je postupně likvidována skrze záměrné vyhladovění, nucenou práci, popravy, mučení, znásilňování a odpírání práva rozmnožovat se prosazovaného prostřednictvím trestů, nucených potratů a zabíjení novorozenců."

Komise odhaduje, že v takových táborech v posledních padesáti letech zahynuly stovky tisíc politických vězňů, poukazuje historik. Deklaruje, že na vězních sítě nápravných táborů zvané kwanliso jsou páchány nevýslovná zvěrstva, která připomínají hrůzy táborů provozovaných nejhoršími totalitními státy 20. století. Boot tak souhlasí s Hiattem, že taková brutalita nemůže být v 21. století tolerována a celková reflexe hrůz severokorejského režimu by nám měla ukázat, jak neadekvátní je postup americké vlády vůči KLDR.    

"Trumpova administrativa nyní kráčí ve šlépějích prezidentů Obamy, Bushe a Clintona a činí hlavní otázkou pro americkou diplomacii severokorejský program zbraní hromadného ničení," píše expert. Vysvětluje, že to je pochopitelné, jelikož s výjimkou pár tragických obětí, jako je právě Otto Warmbier, severokorejské porušování lidských práv na rozdíl do vývoje jaderných zbraní přímo neohrožuje americký občany.

Klíčem je sjednocení Koreje

Tato hrozba pouze vzroste, pokud se KLDR podaří umístit atomovou hlavici na mezikontinentální raketu schopnou zasáhnout západní pobřeží USA, varuje Boot. Agenda jaderného odzbrojení je podle něj nicméně příliš úzká a nemá velkou šanci na úspěch, o čemž se Trump osobně přesvědčil, když se bez jasného efektu pokusil přimět Čínu k tlaku na Severní Koreu.

Spojené státy by tak měly uvalit na Pchjongjang další sankce, které ho však těžko přimějí zdát se jaderných zbraní, uvádí analytik. Připomíná, že Kim Čong-un viděl, co se stalo Muammaru Kaddáfímu a Saddámu Husajnovi, a proto se nikdy nevzdá jediné věci, která mu garantuje setrvání u moci.   

Vojenskou akci proti severokorejským raketovým a jaderným střediskům Boot rovněž nepovažuje zadobrou volbu. "Šance chybného odhadnutí fanatického režimu, který má jaderné zbraně a 10 tisíc děl namířených na Soul, je příliš velká," vysvětluje expert. Soudí, že žádná elegantní, chirurgická cesta likvidace severokorejských zbraní hromadného ničení bez rizika druhé, tentokrát jaderné korejské války jednoduše neexistuje.

Tudíž zbývá inovovaná verze staré doktríny zadržování, která předpokládá odstrašování KLDR od zahájení nepřátelských akcí, souběžné vyčerpávání tamního režimu a čekání na jeho konečné zhroucení, míní historik. Tvrdí, že sjednocení Korejského poloostrova představuje jediný jistý způsob jak ukončit hrozbu ze Severní Koreje, která - jak připomíná smrt Otto Warmbiera - přesahuje severokorejské jaderné zbraně a rakety.  

"Sám rodinný režim Kimů je zbraní hromadného ničení a jeho hlavní obětí jsou obyvatelé Severní Koreje," nebere si servítky Boot. Zdůrazňuje, že ačkoliv nikdo neví, kdy ten den nastane, nefunkční režim v Pchjongjangu jednou zkolabuje a celý poloostrov bude svobodný. Přechod nebude hladký a jednoduchý, ale USA by měly takové sjednocení učinit hlavním cílem své politiky vůči KLDR, jelikož jde o jediný způsob jak ukončit jednou pro vždy hrozbu, kterou tento nejkrutější režim světa představuje pro své vlastní obyvatele i své sousedy, uzavírá analytik.  

Témata:  Severní Korea,  USA