Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Díky filmu Dunkerk sever Francie vydělal miliony, region se připravuje na nápor turistů

Francie
Francie
Foto: Pixabay

Paříž – Severofrancouzský region Hauts-de-France se na pět týdnů vrátil o desítky let v čase, filmaři tu natáčeli film Dunkerk. Oblast si díky tomu přišla na 19 milionů eur (495 milionů Kč), napsal deník Le Figaro s odvoláním na francouzské národní filmové centrum.

Úřady navíc očekávají, že kritiky i diváky oceňované válečné drama Christophera Nolana přitáhne do oblasti mnoho turistů. „Město Dunkerk je teď známé po celém světě. To by mělo mít velmi příznivý dopad na turistiku a ekonomiku v celém regionu," napsal Le Figaro.

Film zachycující operaci Dynamo o evakuaci obklíčených spojeneckých vojáků z pláží u Dunkerku na jaře 1940 vede žebříčky návštěvnosti v USA i v Česku. Ve Spojených státech za první víkend v kinech vydělal 50,5 milionu dolarů (1,1 miliardy Kč). Na natáčení filmu se podílelo 450 francouzských techniků a více než 2000 místních komparzistů.

Šéfka národního filmového centra Frédérique Bredinová uvedla, že díky daňovým pobídkám vzniklo letos ve Francii už 35 zahraničních snímků, což je oproti loňsku dvojnásobek. Natáčení filmů jako Mission Impossible 6 vyneslo 150 milionů eur (3,9 miliardy Kč), dodala.

Témata:  Francie,  filmy

Aktuálně se děje

26. září 2026 19:24

Odchod do důchodu se nekoná. Karlos Vémola se vrací do klece

Karlos Vémola se po krátké pauze znovu představí v profesionální kleci smíšených bojových umění. Jedenačtyřicetiletý zápasník nastoupí na galavečeru Oktagon 94 na fotbalovém stadionu ve Frankfurtu nad Mohanem, kde ho čeká neporažený německý soupeř Frédéric Vosgröne. Přestože český bojovník po svém předchozím duelu hovořil o definitivním odchodu do sportovního důchodu, nečekané životní okolnosti ho přivedly zpět k tréninku. Vémola považuje návrat k zápasení za ideální způsob, jak čelit každodenním starostem a náročným situacím.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.