Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Španělský soud rozhodl o vydání údajného ruského hackera do Spojených států

Útok hackera, ilustrační fotografie
Útok hackera, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Madrid - Španělský soud dnes rozhodl o vydání ruského programátora Stanislava Lisova do Spojených států, kde je obviněn z odpovědnosti za hackerské útoky na banky a finanční instituce.

Lisova na žádost americké justice zadržela španělská policie letos v lednu na barcelonském letišti. Rusko vydávání svých občanů do USA důrazně kritizuje a označuje za únos.

Dvaatřicetiletý Lisov měl podle obžaloby pracovat na vývoji škodlivého softwaru NeverQuest, s jehož pomocí bylo možné pronikat do počítačových sítí v Německu a ve Francii a krást informace z bankovních serverů včetně osobních dat a údajů z kreditních karet.

Podle ruských médií není Lisov hackerem, ale systémovým správcem internetových sítí. Zaměstnán je prý u jisté počítačové společnosti v Taganrogu na západě Ruska.

Ruská redakce BBC připomněla, že Lisov napsal dopis ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jako "poslední naději", že jej jako ruského občana ochrání před americkou nespravedlivostí. Ujišťoval, že se zločiny, z nichž je v USA obviněn, nemá nic společného. V listu The Washington Post se objevily úvahy, že Lisovovo zatčení může být součástí "velkého zátahu" na ruské hackery po loňským prezidentských volbách v USA, do kterých podle amerických tajných služeb zasahovali prokremelští piráti.

Od zatčených si prý úřady slibují, že jim pomohou pochopit komplikovaný svět ruských hackerů a jejich ještě komplikovanějších vztahů s ruskými tajnými službami. Nicméně až dosud chybějí důkazy, že by zatýkání ruských "ajťáků" souviselo s údajnými snahami Moskvy ovlivnit volby v USA.

Témata:  Španělsko,  Rusko,  hackeři

Aktuálně se děje

27. září 2026 16:32

Odchod z domova? Tereza Kostková přiznala trápení

Herečka a moderátorka Tereza Kostková se vyrovnává s novou životní etapou spojenou s osamostatňováním svého syna. Její devatenáctiletý syn Antonín se nedávno přestěhoval k prarodičům. Ačkoli padesátiletá umělkyně synovo rozhodnutí přijala jako přirozenou součást dospívání, jeho odchod z domova ji bolel. Změnu v intenzitě jejich vzájemných setkání i důvodů, kvůli kterým ji syn potřebuje, však vnímá jako pochopitelný vývoj.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.