Blogger psal o stávkách čínských dělníků, soud mu napařil čtyři roky

Podle agentury AFP jde o další ukázku toho, jak Peking bojuje proti ochráncům práv dělníků. Soud ve městě Ta-li na jihozápadě Číny aktivistu uznal vinným z „vyvolávání nepokojů a rozdmýchávání sporů", řekl AFP jeden z obhájců Siao Jün-jang. Podle něj jde o formulaci, kterou soudy často používají pro umlčení protirežimních hlasů. Siao dodal, že jeho klient se proti verdiktu odvolá, neboť je přesvědčen o své nevině.

Lu Jü-jü býval dělníkem a často se stěhoval za prací. V poslední době se svou partnerkou Li Tching-jü dokumentoval za pomoci informací na internetu a sociálních sítích stávky a manifestace nespokojených dělníků, které jsou v Číně stále častější. Na svém webu pak vytvářeli kompletní přehled ohnisek napětí v zemi, za což byli loni v červnu zatčeni. V listopadu byli za své aktivity oceněni organizací Reportéři bez hranic (RSF) a francouzskou stanicí TV5 Monde.

Organizace Amnesty International je rozhodnutím soudu je mimořádně zneklidňující. „Nedělal nic jiného, než že shromažďoval informace, které již byly veřejné a jinde dostupné," řekl AFP hongkongská pracovní AI William Nee. „Jádro věci je, že úřady jej pronásledovaly za provozování žurnalistické činnosti," dodal. RSF řadí Čínu mezi země s nejmenší svobodou médií, po bok Sýrie, Kuby či Súdánu.

Keegan Elmer z organizace China Labour Bulletin uvádí, že nejnovější verdikt nic nemění na tom, že čínští dělníci mohou nadále obcházet cenzuru internetu a organizovat se například za pomoci sociálních sítí. Čína však letos ohlásila, že zpřísní dohled nad internetem a službami, které umožňují přístup na blokované webové stránky.

„Zatímco čínská vláda neustále prohlašuje, že je socialistická, výše tohoto trestu ukazuje, že v realitě chtějí úřady pokračovat v potlačování ochránců práv dělníků," citovala AFP Williama Neeho.

V květnu zatkla čínská policie tři aktivisty z organizace China Labour Watch, kteří pronikli do továrny vyrábějící obuv pro značku dcery amerického prezidenta Ivanky Trumpové. Podle aktivistů se v továrně pracovalo za nižší mzdu, než je zákonné minimum, a porušovala se tam práva žen.

Témata:  Čína,  soudy,  internet