Terorismus je hlavní téma dneška. Zvláště výbušným je ve spojení s migrační krizí. Jakýkoliv útok spáchaný migrantem je používán jako evidence, že vítací politika Angely Merkelové selhala a přináší neospravedlnitelnou hrozbu národní bezpečnosti. Na její obranu se ozývají hlasy, které poukazují na skutečnost, že terorismus je smutnou realitou dneška bez ohledu na migrační krizi. V rozhovoru pro ruské médium RT, bývalá agentka anglické zpravodajské služby MI5, Annie Machonová, tvrdí, že terorismus překročil hranice politického manifestu, ale se stal svým způsobem prostředkem k vybití vlastních frustrací a to zvláště pro duševně nemocné.
Podle ní problém německé vítací politiky není samotné přijímání uprchlíků, což považuje za velmi srdečné gesto vůči těm, kteří trpěli v válkách na Blízkém Východě. Problémem je nicméně vysoká korelace mezi tím a útoky tzv. osamělých vlků, jako byl například útočník v Berlíně o Vánocích. Machonová se obává, že to ukazuje na to, že německé zpravodajské služby jsou zahlceni různými zprávami a jen těžko sledují, co se děje.
Machonová, která se nyní věnuje konzultacím a veřejným přednáškám, už v minulosti upozorňovala na problémy zpravodajských služeb v dnešním informačním věku. Veřejnost je často šokována zjištěním, že terorista byl znám zpravodajským službám, ale přesto nebyl zadržen. Pro magazín Business Insider řekla, že to je následek „topení se“ zpravodajských služeb v neuvěřitelném množství informací získaných z dohledu nad technologiemi. Zpravodajské služby se soustředí kvůli tomu na příliš mnoho cílů zároveň a nemají tak čas ani prostor sestavit silný případ proti podezřelému.
Terorismus a duševní nemoci
Za další podstatnou věc, kterou by si měly zpravodajské služby a další vládní orgány vyjasnit, je charakterizace toho, co myslí terorismem, co myslí zločinem a jak jednají s duševně nemocnými. Podle ní v Evropě velmi závisí na barvě pleti, zda-li bude pachatel definován zločinec, duševně vyšinutá osoba nebo terorista. Pokud je arabského původu, pravděpodobněji bude považována za teroristu a bude podle zákona muset čelit mnohem závažnějším trestům.
Kanadské noviny National Post její slova potvrzují na jednom nedávném případu. Chiheb Esseghaier, Tunisan narozený v Kanadě, byl v roce 2015 odsouzen za úmysl vytvořit na díru na železničním můstku v Ontariu. Esseghaier, který odmítl být považován za mentálně nemocného, též mluvil o otravě jídla na vojenské základně. Jeho zatčení bylo v Kanadě oslavováno jako hlavní vítězství proti terorismu, které pravděpodobně zabránilo stovkám úmrtí.
Podle National Post toto přesvědčení vedlo k tomu, že během procesu mu nebyly položeny některé klíčové otázky ohledně trestní odpovědnosti a mentální způsobilosti. Z mnoha zdrojů šlo přitom vyvodit, že Esseghaier trpí mentálními poruchami. Podle jednoho kolegy strávil hodiny v koupelně, ale nikdy se nekoupal a vypadal a byl cítit jako bezdomovec. Během soudu pravidelně usínal, hystericky napadal své obhájce a nesouvisle mumlal Koránské verše.
To jsou všechny hlavní příznaky raných stadií schizofrenie, tvrdí Dr. Hy Bloom, forenzní psychiatr. Dr. Lisa Ramshawová během soudu zjistila, že Esseghaier trpí klamnými představami a je pravděpodobně schizofrenní. Druhý lékař, který si prohlížel její poznámky, s ní souhlasil. I tak byl Esseghaier odsouzen, trvající na své příčetnosti. Ta však byla ve vězení vyvrácena tamními lékaři. „Myslím, že jsme byli všichni poněkud vinní, když jsme předpokládali, že říká věci, které by řekl radikální islamista," řekl John Norris, který zastupoval jeho spolupachatele Raeda Jasera.
Náboženství jako prostředek k vyjádření frustrací
Podle Blouma není neobvyklé, aby ti, co trpí rannými stádii onemocnění, jako je schizofrenie, se pak obrátili k náboženství jako vyrovnávacímu mechanismu. Existuje také významná historická korelace mezi duševním onemocněním a terorismem osamělého vlka. To nicméně neznamená, že mentální nemoc způsobila Esseghaierovi extrémní víru. Neznamená to ani to, že Esseghaier byl kvůli své nemoci nezbytně nezpůsobilý k soudnímu řízení, nebo nebyl zodpovědný za své činy, uvádí National Post. Je však podle něj nutné nepodléhat hysterii a jednat s obviněnými řádně a spravedlivě.
Machonová upozorňuje též na podobný překrývání se mentální nemoci se zločinem a terorismem. Duševně nemocní se zapojují do organizovaného zločinu i do teroristických skupin, převedším IS. Obyčejné duševně nemocní mohou kráčet normálně venku a náhle si pomyslet, že kdyby začali vraždit a křičet u toho „Alláh Akbar“, tak že jim to zajištění lepší postavení v životě a jeho větší smysl. Je to pro ně ospravedlnění toho, čím procházejí, tvrdí Machonová.
Obává se, že tato možnost, že se lidé rozhodnout vraždit z náhlého popudu mysli je nyní smutná realita. Podle ní v Londýně i jinde dochází k více a více případům, kdy mladí muži začali útočit noži a když byli přivedeni před soud, byli shledáni spíše jako duševně nemocní než jako teroristi. Ale veřejnost i zpravodajské služby to vnímají jinak – pro ně je to terorismus, i když nespadá do jeho definice politicky motivovaného násilí. Nyní kdokoliv může zaútočit kvůli čemukoliv – protože je pod vlivem návykových látek, opilý, naštvaný z práce aj. – a automatický reflex všech je, že je terorista.
Témata: terorismus, Velká Británie
Související
27. srpna 2024 6:32
11. srpna 2024 18:33
21. července 2024 16:56
30. června 2024 15:45
9. června 2024 9:59
9. dubna 2024 20:09