Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Muž napodobuje prasečí chrochtání. Dostal za to osm titulů mistra světa

Vepři
Vepři
Foto: Pixabay

Paříž - Jen čtyřikrát za posledních 12 let našel ve světě přemožitele mistr světa v napodobování prasečího chrochtání, Francouz Noël Jamet. Naposledy se Jamet stal světovým šampionem v červnu na Martiniku. Aby rozdrtil své soupeře, imitoval tento růžolící a podsaditý Normanďan narození a kojení selat, ale také chrochtání zamilovaného plemenného kance.

Potěšenému publiku se předvedl v kostýmu prasete, nechyběly ani struky stříkající vodu. A porotce si znovu podmanil.

"Lidé říkají, že mám zvláštní způsob chrochtání a že pro ty, co pracují na farmě, je to na poslech blízké skutečnosti," tvrdí Jamet.

Trénovat začal v roce 2004 krátce poté, co se rozvedl. Pravidelně se cvičí u svých přátel - chovatelů. Nekouří, hlas si udržuje za pomoci medu a citronu a večer před kláním nikam nechodí. Umí také rozpoznat různé druhy prasečího kvikotu podle regionu a tomu přizpůsobuje svůj výkon podle místa konání soutěže.

Jamet vlastní desky, v nichž uchovává všechny články, co o něm kdy vyšly, a záznamy o televizních pořadech, v nichž vystoupil. Rád by získal zakázku v reklamě, to se mu ale zatím nedaří.

Témata:  zajímavosti,  vepři

Aktuálně se děje

28. září 2026 10:16

27. září 2026 17:54

Osud jí nepřál. Gabriela Partyšová chtěla velkou rodinu, přála si tři děti

Moderátorka Gabriela Partyšová prožívá spokojené období plné pracovního nasazení i rodinné pohody. Po létem nabitém cestováním se opět naplno vrátila ke svým profesním povinnostem. Známá tvář televizní obrazovky se v soukromí těší z partnerství s Igorem Faitem. Velkou radost jí dělá také syn Kristián, který s ní i přes dospívání stále rád tráví svůj volný čas.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.