Američané stahují své vojáky. Armáda USA má zahraničí nejméně lidí za posledních 60 let

V roce 2016 bylo přibližně 1,3 amerických milionu vojáků v činné službě. Z toho okolo 15% - 193 442 – bylo nasazeno do zahraničí. To je nejmenší počet a podíl aktivních členů v zahraničí od roku 1957, nejranějšího roku se srovnatelnými údaji podle analýzy údajů získaných z Defense Manpower Data Center, statistického útvaru ministerstva obrany.

Zeměmi s největší americkou vojenskou přítomností v roce 2016 bylo Japonsko (38 818), Německo (34 602), Jižní Korea (24 189), Itálie (12 088) a Afghánistán (9 023). Z těchto zemí jen Afghánistán se nachází v otevřeném konfliktu. V Iráku, v jehož druhém největším městě Mosulu donedávna sídlil IS, jehož zničení považují USA za svou prioritu, jsou 4 626 vojáků.

USA měly v Německu a Jižní Koreji vojenské posádky po desetiletí, v současnosti je zde působící počet vojáků v činné službě na nejnižší úrovni v novodobé historii. Americká vojenská přítomnost v Německu zahrnovala 274 119 lidí v roce 1962, což je téměř osmkrát více než je počet vojáků v minulém roce. V roce 1957 bylo v Jižní Koreji umístěno 71 043 osob, což je téměř trojnásobek vojenské přítomnosti z roku 2016.

70% americké vojenské přítomnosti v činné službě v zahraničí se vyskytovalo v roce 2016 v Asii a Evropě. Asijské země měly nejvyšší podíl zahraničních vojsk (38%). Třetina jich byla nasazena v Evropě (32%). Téměř jeden ze sedmi vojáků v činné službě působil na Středním východě a v severní Africe (13%) a 3% byli v subsaharské Africe nebo v Americe (s výjimkou USA a jejich území). Zbytek (14%) se nacházel na jiných místech, například na moři nebo mezi teritorii.

Uvedené vojenské síly se týkají čtyř vojenských poboček ministerstva obrany: armády, námořnictva, námořní pěchoty a letectva. Nezahrnují pobřežní hlídku, která je součástí ministerstva vnitřní bezpečnosti, stejně jako národní gardu a rezervní a civilní personál. Jejich data nejsou k dispozici.

Historie americké vojenské přítomnosti v zahraničí

Během posledních 60 let měly USA nejvíce vojáků v zahraničí během války ve Vietnamu. V roce 1967 působil 1 228 538 vojáků v činné službě v zahraničí (36% z celkové počtu vojáků v činné službě), z toho více než 450 000 jen ve Vietnamu. Následující rok měl Vietnam největší americkou vojenskou přítomnost ze všech zemí v posledních šesti desetiletích s počtem 537 377 vojáků, což  představovalo téměř 45% všech vojáků v činné službě působcích v zahraničí v té době.

To je výrazně více než jaké jsou maximální hodnoty pro nejnovější konflikty. Celková aktivita amerických vojenských sil v Afghánistánu byla nejvyšší v roce 2011, kdy v zemi působilo 82 174 činných vojáků. V Iráku a v jeho okolí byla přítomnost amerických vojsk nejvyšší v roce 2007 s 218 500 vojáky.

Jak je tomu v roce 2017?

Co se týče letošního roku, k dispozici jsou zatím předběžná data z března a června 2017. Podle údajů z června 2017 v zahraničí působí 199 005 vojáků v činné službě (údaje zahrnují i pobřežní hlídku). V Japonsku se jedná o 39 623, v Německu 34 399, v Jižní Koreji 23 297, v Itálii 11 806 a v Afghánistánu 10 107 vojáků v činné službě. Ve srovnání s údaji z roku 2016 došlo k navýšení vojáků v aktivní službě v Japonsku a Afghánistánu, naopak došlo ke snížení počtů vojáků v Německu, Jižní Koreji a v Itálii. Celkově se počet vojáků aktivní služby působících v zahraničí v červnu 2017 v porovnání s rokem 2016 snížil.

Americký prezident Donald Trump se v pondělí vyjádřil k otázce řešení vojenské situace v  Afghánistánu. Trump uvedl, že mu jeho prvotní instinkt říkal, aby se Spojené státy z Afghánistánu, kde američtí vojáci bojují již šestnáct let, co nejrychleji stáhly. Po nástupu do funkce změnil názor. Takový krok by byl podle něj „nepřijatelný“ protože by to pouze vedlo k posílení moci radikálů v oblasti. Proto navrhuje poslat do země více vojáků, ačkoliv o přesném počtu se odmítl bavit. „Od nynějška nebudou naši strategii určovat svévolné časové plány, ale podmínky v terénu,“ řekl.

V souvislosti s Afghánistánem se mluvilo též o možnosti nahrazení amerických vojenských sil žoldáky. Autorem návrhu je Erik D. Prince, bratr Betsy DeVosové, ministryně školství Spojených států, a zakladatel soukromé bezpečnostní firmy Blackwater Worldwide. V roce 201675% amerických bezpečnostních sil tvořeno žoldnéřskými skupinami. Kritici však namítají, že přesazování odpovědnosti na externí síly se doposud příliš nevyplatilo a posílení jejich pravomocí by mohlo situaci spíše zhoršit než vylepšit.

Témata:  USA,  U.S. ARMY,  EuroZprávy.cz