reklama

Krátce po zastřelení Meraha se matka jeho první oběti zapřisáhla, že už nechce dopustit, aby jiný rodič ve Francii zažil to samé utrpení, co ona. Tehdy však nikdo netušil, že Evropu čekají roky plné terorismu páchanými těmi, kteří se Merahovi velmi podobali, ať už šlo o zázemí nebo cíle. Model "Merah" se naplno rozjížděl.

Od té doby už padlo za oběť islámskému extrémismu více než 250 obětí jen ve Francii. "Říkala jsem jim, dejte si pozor, Merahové jsou všude kolem nás! Ale nikdo mi nevěnoval pozornost," řekla Latifa Ibn Ziaten, matka Imada, který sloužil jako francouzský voják. Toho Merah zabil 11. března 2012.

"Tehdy Francie zažila novou éru. Dostali jsme se do doby terorismu, kdy jsme už na vlastní půdě nebyli v bezpečí," řekl profesor islámských studií Mathieu Guidere. Ten se také domnívá, že zabitím vojáků a Židů rozvířil vrah psychologické tabu ve Francii. Ti, kteří přišli po něm, se pak pokouší napáchat ještě horší věci.

V květnu 2014 pak Mehdi Nemmouche, který se vrátil z bojů v Sýrii na straně Islámského státu, zabil čtyři lidi v židovském muzeu v Bruselu. Svědci, kteří ho znali, vypověděli, že vykazoval výraznou obsesí Merahem, kterého chtěl překonat.

Latifa Ibn Ziaten nyní chodí po školách a snaží se promlouvat k mladým, kteří by se mohli vydat po stopách zabijáků. Od té doby Francie, stejně jako Itálie, Španělsko nebo Velká Británie přijaly řadu opatření, které by měly zvýšit bezpečnost a zamezit terorismu. Obětí extrémistických skupin však každoročně stoupá. Francie má taky největší počet občanů, kteří odešli do zahraničí bojovat v řadách Islámského státu.