Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Podpora nebo rival NATO? Země EU potvrdily vznik "obranné aliance"

Evropská Unie
Evropská Unie
Foto: European Union

Brusel - Ministři zahraničí 25 členských zemí Evropské unie dnes potvrdili vznik své stálé spolupráce v obranné oblasti (PESCO). Zveřejněno bylo prvních 17 společných projektů, do tří z nich se zapojí také Česko.

S možností stálé spolupráce několika členských států unie v oblasti obrany počítá už lisabonská smlouva. Ta umožňuje, aby země společně rozvíjely obranné schopnosti, investovaly do společných projektů nebo posílily operační připravenost a příspěvky svých ozbrojených sil. Reálně ale země EU dlouhou dobu nic konkrétního nepodnikaly.

Změna přišla až s rozhodnutím Británie unii opustit, přesto se pohledy významných unijních hráčů na konkrétní podobu obranné spolupráce lišily. Francie, která nese tíhu unijních operací například v Africe, prosazovala těsnější a účinnější kooperaci menší skupiny vojensky schopnějších členů EU. Naproti tomu Německo zdůrazňovalo význam co nejširšího zapojení zemí bloku.

Výsledkem je kompromis, na kterém se v polovině listopadu shodlo 23 zemí, další dvě - Irsko a Portugalsko - se od té doby rozhodly připojit. Mimo PESCO tak nyní kromě Britů, kteří unii opouštějí, zůstává jen Dánsko a Malta.

Mezi závazky, které na sebe země berou, patří pravidelné zvyšování výdajů na obranu "v reálném vyjádření". Mnozí z účastníků nyní vznikající unijní spolupráce jsou zároveň členy NATO, kde je zvyšování obranných výdajů také prioritní záležitostí.

Témata:  EU,  EuroZprávy.cz

Aktuálně se děje

29. září 2026 9:59

Hodně žen se v tom najde, míní Monika Bagárová. Odhalila problém

Monika Bagárová se rozhodla dělat osvětu ohledně lipedému, s nímž se sama potýká, což zjistila poté, co se marně snažila zbavit tuku v jistých partiích. Podle zpěvačky jde o častější problém, než si lidé mohou myslet. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.