reklama

Filipínští vojáci pět měsíců bojovali s extremisty napojenými na Islámský stát (IS) o město Marawi a v říjnu ho dobyli. Bitva i vyžádala přes 1100 mrtvých, především z řad islamistů. Na 350.000 lidí konflikt vyhnal z domovů.

Duterte prohlásil, že islámští extremisté, kteří bitvu o Marawi přežili, chtějí v jihovýchodní Asii vytvořit islamistický stát. Novým vůdcem radikálů by se podle filipínského prezidenta mohl stát Abu Turaifie. Předchozí "emír" Islámského státu v jihovýchodní Asii Isnilon Hapilon padl v boji o Marawi.

Duterte v dopise Senátu a Sněmovně reprezentantů uvedl, že ozbrojenci na jihu Filipín radikalizují a verbují místní obyvatelstvo, přeskupují se a shromažďují finanční prostředky. "Tyto aktivity směřují k vystupňování zvěrstev a k ozbrojenému povstání," napsal. Tajemník prezidenta Martin Andanar uvedl, že podle informací filipínské rozvědky islamisté plánují přepadnout další město.

Stanné právo na neklidném ostrově Mindanao, kde žije 22 milionů lidí, platí do 31. prosince. Poslanci budou o jeho ročním prodloužení hlasovat ve středu.

Stanné právo umožňuje intenzivnější sledování, zatýkání bez soudního příkazu a bezpečnostním silám dává volnější ruku při vyšetřování osob podezřelých z toho, že extremisty financují anebo jim slouží jako prostředníci.

Kritici prezidenta, který hovořil i o možnosti rozšířit platnost stanného práva na celou zemi, toto opatření odsuzují jako zneužití moci a důkaz o Duterteho autoritářských sklonech. Stanné právo připomíná časy diktatury Ferdinanda Marcose, která byla svržena v roce 1986. Marcos byl obviněn ze zveličování bezpečnostních hrozeb, aby tak ospravedlnil krutá opatření, jimiž jeho režim potlačoval jakýkoli nesouhlas.

Loading...

0 komentářů Napište svůj názor

reklama