reklama

Německá zpravodajská služba v roce 2016 přinesla rozsáhlou reportáž monitorující nebezpečí pro německou demokracii. Ve zprávě zjistila spojitost mnoha islámských skupin s radikálními organizacemi na Blízkém východu. Islámské centrum v Hamburku bylo dokonce označeno za "podporovatele extrémismu". Například jeden z členů instituce Hamid Reza Torabi opakovaně volá o totální destrukci Izraele a netají se sympatiemi k Hizballáhu.

"Tohle jen jeden z mnoha příkladů, že německá pomoc neziskovým organizacím se naprosto vymkla z rukou," varuje profesor Gerald Steinberg z Izraele. "Opakovaně jsme svědky toho, že Německo pod záštitou charity rozdává peníze skupinám, aniž by mělo přehled o tom, k čemu peníze slouží nebo na co je extrémistická skupina využije," dodává akademik.

"Všechny ší'itské komunity v Německu jsou více či méně napojené na íránskou vládu," domnívá se Nasrin Amirsedghi, odborník na islám v Íránu. "Co je pro mě nepochopitelné, je, jak může vláda vydávat peníze daňových poplatníků na to, aby financovala extrémismus na celém světě. někdo nahoře dělá zjevně špatnou práci, když si ani neověří konexe, které muslimské komunity v německu mají," varuje Amirsedghi.

Vláda veškeré kritiky odmítá. Sonja Kocková, mluvčí německého ministerstva vnitra, tvrdí, že vláda kancléřky Angely Merkelové poskytuje finance jen těm skupinám, které mají programy a snahy o deradikalizaci muslimů v německé společnosti, případně podporuje projekty začleňování dětí a mládeže. "Muslimové budou hrát důležitou roli ve formování německé společnosti, je proto potřeba podporovat jejich integraci," řekla Kocková listu Post.