Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Takto to je s vyjednáváním s teroristy, odborník popsal pozadí únosů

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: www.newstimeafrica.com

Ottawa – Platit, či neplatit výkupné za lidi, kteří jsou uneseni teroristy? Ačkoliv se přístup jednotlivých zem liší, Kanada dlouhodobě tvrdě prosazuje politiku s teroristy nevyjednávat. Fred Burton, viceprezident zpravodajství v analytické společnosti Stratfor, se zamýšlí, jak se celá situace ohledně rukojmí bude dále vyvíjet.

Teroristé neblafují

Jak Burton připomíná, odhodlání Kanady neustupovat teroristům bylo otestováno tento duben, kdy filipínská teroristická skupina Abú Sajjáf, která je napojená na teroristickou skupinu Islámský stát (IS), splnila své výhrůžky a popravila kanadské rukojmí. John Ridsdel byl teroristy unesen spolu se třemi dalšími lidmi v září roku 2015; poté, co Kanada odmítla zaplatit výkupné, se useknutá hlava tohoto 68letého podnikatele našla na filipínském ostrově Jolo.

„Ozbrojenci se vyjádřili jasně: neblafují. Nyní, ani ne o měsíc později, skupina vyhrožuje popravením dalšího z rukojmí. Otázkou je, zda země, jejíž občané jsou drženi, budou s teroristy vyjednávat a zaplatí výkupné, nebo se budou držet své politiky bez ohledu na následky," uvádí Burton.

Spolu s Ridsdelem byl zadržen ještě jeden Kanaďan, jeden Nor a jeden Filipínec. Kanaďan Robert Hall na videu, které skupina zveřejnila 15. května, uvádí, že pokud skupina neobdrží výkupné 600 milionů peso (necelých 800 milionů korun), budou on a zadržovaný Nor popraveni.

Politika s krvavou cenou

Podle Burtona zatím Kanada oficiálně za svou politikou stojí. „Krátce po Ridsdelově smrti kanadský premiér Justin Trudeau znovu potvrdil dlouhodobé stanovisko země, že teroristům výkupné vyplácet nebude. Stejné stanovisko zastávají mimo jiné také Spojené státy a Velká Británie. Tyto země mají názor, že placení výkupného pouze podporuje další únosy: to by znamenalo, že by ozbrojené skupiny spíše unášely lidi ze zemí, které jsou ochotné platit výkupné," uvádí.

„Ale ve skutečnosti politika neplacení výkupného nefunguje jako neprůstřelná metoda odrazování od únosů. Jak jsme mohli vidět, Abú Sajjáf navzdory jasné deklaraci Ottawy, že výkupné platit nebude, klidně unesl kanadské občany," podotýká dále Burton.

Vysvětluje, že i pokud stát výkupné platit odmítá, to samé neplatí nutně i pro jednotlivce v tomto státě a rodiny jsou často ochotny výkupné zaplatit. „V případě Ridsdela ale nikdo nebyl schopen tuto částku zaplatit a když kanadské úřady trvaly na své politice, Ridsdel byl zabit. Když je ale nyní ohrožen další její občan, Kanada možná své stanovisko bude ochotna přehodnotit."

Skutečný přístup

„Vlády si často jsou vědomy faktu, že politika neplacení výkupného má své meze. Jelikož jsem pracoval během své mnohaleté kariéry speciálního agenta amerického ministerstva zahraničí na mnoha případech únosů, mohu vám říci, že navzdory chvástání se vysokých představitelů je jejich politika ohledně rukojmím mnohem méně černobílá," přiznává Burton.

I v případě Kanady je tak podle něj pravděpodobné, že ve skutečnosti na pozadí kanadských únosů probíhá velké množství operací a vyjednávání. Tak či tak ale dodává, že pokud Kanada nějakým způsobem nezasáhne, brzy zřejmě bude svědkem smrti dalšího svého občana.

Témata:  Kanada terorismus únos / rukojmí

Související

Aktuálně se děje

15. února 2026 17:11

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.