reklama
Podle ministerstva pro imigraci a integraci loni počet žadatelů o azyl nedosáhl ani 3500. V roce 2015 požádalo o azyl v Dánsku 14.792 osob a v roce 2016 vzrostl počet žadatelů na 21.316.
Mezi opatřeními ke snížení náporu uprchlíků byl i zákon umožňující konfiskaci majetku, jenž vyvolal kritiku ze strany obhájců lidských práv. Zákon umožňuje dánským úřadům odebírat žadatelům o azyl cennosti a hotovost nad 10.000 dánských korun (34.000 Kč) v rámci spoluúčasti na financování péče o imigranty.
"Nepochybuji o tom, že povědomí o našich přísných opatřeních týkajících se imigrace se rozšířilo i za našimi hranicemi, a to je přesně to, co jsme chtěli," uvedla Stöjbergová v prohlášení, z něhož citoval zpravodajský server The Local. "Vždy jsem byla přesvědčena, že uprchlíci zvažují sociální výhody, které nabízejí různé evropské země, a vláda nyní dánský obchod s dárkovým zbožím zavřela," dodala.
Také uvedla, že kromě zpřísnění dánských imigračních zákonů přispěla k omezení migrace také dohoda EU s Tureckem z roku 2016, která de facto uzavřela balkánskou trasu. Na základě této dohody migranti, kteří přijdou nelegálně do Řecka a nepodají si zde řádnou žádost o azyl nebo jim je taková žádost zamítnuta, jsou vraceni na turecké území.
"Doufám, že v příštích letech přijde do Dánska jen málo uprchlíků. Nejlepší způsob je pomáhat uprchlíkům, než se vydají na životu nebezpečnou cestu," podotkla Stöjbergová.
