Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo se zaměřilo na mor prasat. Hamburk už povolil odstřel divočáků

divočáci
divočáci
Foto: Pixabay

Mnichov/Praha/Zlín - Úřady v některých částech Bavorska se chystají omezit stavy divokých prasat kvůli africkému moru. Zřízena mají být i sběrná místa pro vnitřnosti odstřelených zvířat. Veterináři zatím nebudou požadovat přemístění elektrických a pachových ohradníků ve vysoce rizikové oblasti nákazy africkým morem prasat na Zlínsku.

Na boj proti africkému moru prasat se v Německu chystají chovatelé, myslivci i úřady poté, co se v České republice a Polsku vyskytly nové případy.

Úřady v bavorských regionech Dolní Bavorsko a Horní Falc už přijaly preventivní opatření. Například v okrese Neustadt an der Waldnaab už byl stanoven cíl snížit stav divokých prasat, a tím zabránit šíření nákazy. Okresní úřad tu chce mimo jiné zřídit "sběrná místa" pro vnitřnosti poražených prasat. Za normálních okolností je myslivci nechávají jako potravu pro ostatní lesní zvířata.

Kromě toho poskytne bavorská vláda prémii ve výši 20 eur (přes 500 korun) za každé odstřelené nebo nalezené divoké prase, připomíná rozhlasová a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) prosincové rozhodnutí kabinetu.

Obavy z rozšíření nákazy panují také v dalších německých regionech. Například podle zemědělských svazů a úřadů ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko už je epidemie afrického moru v Německu jen otázkou času. Úřady v Hamburku, který je samostatnou spolkovou zemí, mezitím povolily odstřel prasat na území přístavního města. "Vydali jsme nařízení o zrušení dob hájení," řekla podle agentury DPA mluvčí hamburského hospodářského úřadu. Opatření by má vstoupit v platnost v pátek.

Německý veterinární ústav Friedricha Löfflera (FLI) v úterý varoval, že hrozba zavlečení moru do Německa je velmi vysoká. "K selhání lidského faktoru v době, kdy jsou otevřené hranice, dojít může. Nicméně v ČR se nemoc stále drží v malém území zhruba 400 kilometrů od německých hranic," uvedl mluvčí české Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. I do ČR se nejspíš nedostala choroba skrze přirozenou migraci divokých prasat, ale skrze lidskou činnost, například skrze kontaminované jídlo ze zahraničí. V českých chovech se nemoc neobjevila, nemusí tak být riziko kupovat si a jíst české vepřové.

Kvůli nedávnému rozšíření choroby na Zlínsku za ohradníky byla v úterý vysoce riziková oblast rozšířena o katastry čtyř obcí a místních částí, jde Zlín - Jaroslavice, Zlín - Kudlov, Lípu a Želechovice nad Dřevnicí.

Ohradníky lemují původní vysoce rizikovou oblast, která se rozkládá na zhruba 57 kilometrech čtverečních. Platí v ní nadále zákaz vstupu lidí do lesů, na pole a polní cesty. Zákaz se nyní rozšířil také na čtyři zmiňované katastry. "Zřejmě už dnes by se kolem nich měly začít objevovat první cedule, které na zákaz budou upozorňovat. Jejich osazením byla pověřena krajská veterinární správa," uvedl Petr Majer z tiskového oddělení SVS.

V případě porušení zákazu hrozí lidem pokuta až do výše 20.000 korun. Na jeho dodržování dohlížejí členové myslivecké stráže.

V okrese Zlín veterináři prozatím potvrdili africký mor prasat u 213 uhynulých, ulovených nebo odchycených divokých prasat. Nákaza není nebezpečná pro člověka, kromě divočáků však zabíjí i domácí prasata. První případ choroby v Česku potvrdili veterináři u dvou uhynulých zvířat nalezených loni v červnu na okraji Zlína.

Témata:  Německo Zlínský kraj divočáci mor prasat

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.