Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Další změna v Německu. Postoj ke kvótám se prý nemění

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Berlín - Mluvčí spolkového ministerstva vnitra Johannes Dimroth dnes na tiskové konferenci řekl, že Německo nemění svůj dosavadní postoj v migrační politice. Solidární přerozdělování běženců zůstává podle Berlína i nadále ústřední součástí azylové politiky.

Dimroth tak v podstatě opravil vyjádření svého šéfa, ministra vnitra Thomase de Maiziéra. Ten ve čtvrtek na okraj neformálního jednání ministrů vnitra zemí Evropské unie v Sofii prohlásil, že německá vláda je připravena prozatím ukončit diskusi o rovnoměrnějším přerozdělování uprchlíků.

Dimroth dnes ale konstatoval, že solidární přerozdělování uprchlíků mezi jednotlivé státy EU nadále zůstává "jednou z centrálních součástí aktuálních snah o reformy společného evropského azylového systému".

De Maizière ve čtvrtek v Sofii také nejednoznačně odpověděl na otázku, zda by Německo souhlasilo i s takovou reformou systému přijímání uprchlíků, která by nepředpokládala jejich přerozdělování na základě kvót, a to ani při velké uprchlické vlně. "O tom bychom pak rozhodovali na konci jednání," nechal ministr otázku otevřenou. Slova de Maiziéra přivítal český premiér v demisi Andrej Babiš, ohradil se vůči nim naopak k eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. 

Témata:  Německo,  uprchlíci,  de Thomas Maiziére

Aktuálně se děje

25. září 2026 8:28

Lepší byl jen Gott. Bára Basiková má s dokumentem u diváků úspěch

Dokumentární film Bára Basiková režisérky Heleny Třeštíkové, který vstoupil minulý týden do kin, je druhým nejnavštěvovanějším snímkem v historii českých dokumentárních filmů v kategorii hudebních dokumentů. Přes víkend jej v kinech vidělo téměř 15.000 diváků, což potvrzuje mimořádný zájem publika o jednu z nejvýraznějších osobností české hudební scény. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.