Rakety Falcon Heavy mají úspěch, o komerční lety má zájem Saúdská Arábie i USA

Na tomto termínu se společnost SpaceX dohodla se Saúdskou Arábií, která si objednala vynesení velkého telekomunikačního satelitu Arabsat 6A. Další let, který se podle harmonogramu uskuteční nejdříve v červnu, bude pro americkou vládu v rámci Vesmírného zkušebního programu (STP) ministerstva obrany. Falcon Heavy bude mít v nákladovém prostoru celou sérii vojenských a vědeckých družic.

Plánovány jsou i další lety Falconu Heavy, konkrétně pro telekomunikační společnosti Inmarsat a Viasat a také pro americkou vládu v rámci pokračování programu STP.

Falcon Heavy je schopen na nízkou oběžnou dráhu kolem Země vynést zhruba 64 tun nákladu, což žádná jiná raketa v současnosti schopná není. Podobný nosič, nazývaný SLS, vyvíjí americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Podle zveřejněných parametrů by měly první verze SLS dokázat dopravit na nízkou orbitu 70 tun nákladu, pozdější pak až 130 tun. Pokud ale jde o cenu letů, nebude moci NASA společnosti SpaceX konkurovat. Zatímco let Falconu Heavy bude podle portálu The Verge stát od 90 milionů dolarů (1,8 miliardy korun), u SLS se počítá s cenou za start podle odhadů NASA okolo jedné miliardy dolarů (20,4 miliardy korun).

SpaceX, kterou Elon Musk založil v roce 2002, loni oznámila, že chce letos s pomocí Falconu Heavy uskutečnit let k Měsíci, do jehož blízkosti dopraví dva lidi, kteří si cestu objednali. Pilotovaná mise k souputníkovi Země, která by byla první od doby, co NASA před půlstoletím ukončila program Apollo, se ale zřejmě v plánované podobě neuskuteční. Musk totiž v úterý prohlásil, že Falcon Heavy nebude používán k letům s lidskou posádkou a že SpaceX se místo toho soustředí na dokončení zcela nové rakety BFR.

SpaceX má též v úmyslu létat na Mars, a to právě s pomocí BFR. Musk by rád k rudé planetě první lidskou posádku vyslal už v roce 2024 a o dva roky dříve by se mohla uskutečnit nákladní mise.

Aktivity Muska jsou ale velmi široké. Loni například založil firmu Neuralink, která bude vyvíjet technologie pro propojení lidských mozků s počítači. K tomu též uvedl, že "soupeření států o převahu v oblasti umělé inteligence bude nejpravděpodobnější příčinou třetí světové války". Loni pak podepsal dopis vyzývající OSN, aby zakázala vývoj takzvaných "robotů zabijáků". Je i jedním ze sponzorů neziskové firmy Open A.I., která se zabývá výzkumem umělé inteligence, řídí nadace specializující se na vzdělání, obnovitelné energie či dětské lékařství.

Před časem Musk šokoval i konceptem vysokorychlostního transportního systému hyperloop, který je založený na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely. Mimo USA se o něm poté diskutovalo i v ČR a na Slovensku (stavba hyperloopu mezi Prahou, Brnem a Bratislavou). Zastánci předvídají, že kapsle dosáhne rychlosti až 1200 kilometrů v hodině. Skeptici však tvrdí, že nápad narazí na řadu problémů, včetně získání stavebního povolení, technologické i ekonomické proveditelnosti až po možnosti zatáčení kapsle při vysoké rychlosti. K tomu loni Musk založil další firmu Boring Company, zaměřenou na stavbu dlouhých tunelů.

Musk se narodil 28. června 1971 v jihoafrické Pretorii. V 17 letech utekl z domova, aby si v zemi "neomezených možností" (USA) splnil své sny. Jako dvanáctiletý prodal za 500 dolarů svůj první program - vesmírnou hru Blastar. V roce 1988 utekl do Kanady, kde měl příbuzné. Jako důvod uvedl, že nechtěl nastoupit na vojnu v armádě, která utlačuje černochy. V roce 1992, po dvou letech na Queen's University, odjel do USA studovat podnikání na Pensylvánskou univerzitu.

V roce 1999 založil Musk firmu X.com, která vyvinula elektronický internetový platební systém. Rok nato fúzovala se svým konkurentem firmou Confinity, která se specializovala na podobný produkt PayPal. A právě z toho produktu se Muskovi podařilo udělat nejrozšířenější platební systém na internetu, který v roce 2002 koupila firma eBay za 1,5 miliardy dolarů. Musk před prodejem vlastnil asi 12 procent akcií v PayPalu. V roce 2003 spoluzaložil Musk firmu Tesla Motors, v níž vedl zkonstruování prvního elektromobilu Tesla Roadster (prodávat se začal v roce 2008). Je také spoluzakladatelem a šéfem firmy SolarCity, která vyrábí a pronajímá solární panely.

Musk se dvakrát oženil (2010 a 2013) a dvakrát rozvedl s anglickou herečkou Talulah Rileyovou. Z prvního manželství (2000-2008) s kanadskou spisovatelkou Justin Muskovou (rozenou Wilsonovou) má šest synů.

Témata:  Elon Musk,  Saúdská Arábie,  vesmir,  Falcon 9 Heavy