Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Whistlebloweři na tom budou lépe? EK chce lepší ochranu těch, kdo upozorní na porušování práva unie

Vlajka EU
Vlajka EU
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Brusel - Vysokou míru ochrany takzvaných whistleblowerů, tedy těch, kdo upozorní třeba na zpronevěřování evropských fondů, chce zajistit Evropská komise. Příslušný návrh dnes představili první místopředseda komise Frans Timmermans a komisařka pro spravedlnost Věra Jourová.

Návrh má zajistit ochranu těch, kdo by upozornili na porušování evropských pravidel v řadě oblastí - od zadávání veřejných zakázek, přes praní špinavých peněz a financování terorismu, bezpečnost dopravy, výrobků či potravin, ochrany životního prostředí až třeba po ochranu a nakládání s daty.

Týkat se nově navrhovaná ochrana má také upozorňování na porušení unijních pravidel hospodářské soutěže, firemního zdaňování či právě finančních zájmů EU, tedy nakládání s evropskými fondy.

"V globalizovaném světě, kde občas vládne pokušení maximalizovat zisky na úkor práva, potřebujeme podpořit ty, kdo na sebe berou riziko a odhalí vážná porušení unijních pravidel. Dlužíme to poctivým občanům Evropy," poznamenala dnes Jourová. Komise připomněla, že právě upozornění podobného typu vedla k odhalení kauz z nedávné doby jako je Dieselgate, Luxleaks či takzvaných panamských dokumentů.

"Za to, že se někdo zachová správně, by neměl být trest. Návrhy také chrání ty, kdo jsou klíčovými zdroji investigativních žurnalistů," upozornil Timmermans. Připomněl, že takový typ žurnalistiky je pod tlakem celosvětově. V narážce na nedávnou vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky či maltské žurnalistky Daphne Caruanové Galiziové upozornil, že ani EU není imunní.

Komise dnes upozornila, že stávající pravidla ochrany whistleblowerů jsou v EU velmi roztříštěná. Plnou ochranu jim garantuje jen deset států osmadvacítky, v ostatních to pravidla umožňují jen částečně či se týkají jen určitých sektorů či typů pracovníků.

Komise proto navrhuje minimální pravidla, která by měly uplatnit všechny země. Týkaly by se podle návrhu EK firem s více než 50 zaměstnanci nebo ročním obratem nad deset milionů eur (asi 250 milionů Kč). Platily by také pro všechny státní a regionální úřady a pro místní úřady v obcích s více než 10.000 obyvateli. Všechny tyto instituce si mají vytvořit pravidla, která budou příslušnou ochranu zajišťovat.

Mezi nimi mají být jasná definice důvěrných způsobů a kanálů, jak je možné nezákonnosti oznamovat, a to jak uvnitř organizace samotné, tak mimo ni. Whistlebloweři budou moci využívat jak interních postupů - kdy by měla reakce přijít do tří měsíců - i zpráv kompetentním úřadům, pokud vnitřní oznámení selže. Budou také moci jít s věcí na veřejnost a do médií v případě, že předchozí varianty nepovedou k výsledku.

Návrh komise také obsahuje pojistky, které mají zajistit, že možnost upozorňovat na údajné nedodržování unijního práva nebude zneužívána například k neoprávněnému poškozování pověsti. Ti, na které whistlebloweři upozorní, se musí těšit presumpci neviny a musí mít právo na soud.

Témata:  EU whistleblowing Evropská komise (EK)

Související

Aktuálně se děje

8:19

Michal David schytal dvě rány do hlavy. Hitmaker řekl, co se stalo na Tenerife

Blíží se první dubnový víkend letošního roku, ale Michal David rozhodně nezapomene na ten poslední březnový. Nechtěně totiž schytal dvě rány na československém plese na Tenerife. Jak popsal dramatický incident sám hitmaker? 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Dovoz a vývoz zboží

Čína se pomstila Trumpovi. Zavedla vlastní cla a restrikce

Napětí mezi Spojenými státy a Čínou dosáhlo nové úrovně poté, co čínská vláda v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 % na veškerý dovoz zboží z USA. Cla vstoupí v platnost 10. dubna a představují reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jen o dva dny dříve zavedl další 34% cla na veškerý čínský dovoz do USA.