Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet ruských žadatelů o azyl v USA prudce roste, Kreml to zpochybnil

Rusko
Rusko
Foto: Pixabay

Washington/Moskva - O azyl ve Spojených státech požádalo loni rekordní množství Rusů, oznámila na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svoboda. Americké úřady podle ní v roce 2017 přijaly 2664 ruských žádostí o azyl, což je o 40 procent víc než v roce předešlém. Kreml hodnověrnost amerických údajů zpochybnil.

V éře postsovětského Ruska dosud držel rekord rok 1994, kdy v USA požádalo o azyl 2127 Rusů, vyplývá z americké úřední statistiky, kterou má Rádio Svoboda k dispozici. Křivka počtu žadatelů šla prudce nahoru od roku 2012, kdy prezident Vladimir Putin nastoupil potřetí do funkce ruského prezidenta.

Americká statistika neuvádí žádné údaje o důvodech azylových žádostí, i když podle zákonů USA musí žadatel prokázat "pronásledování nebo oprávněný strach z útlaku" z rasových, náboženských, etnických, sociálních nebo politických příčin.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov azylové statistice USA nevěří. Agentuře Interfax v Moskvě řekl, že se "objevuje moře lživých informací", k nimž je třeba přistupovat obezřetně. "Automaticky tomu důvěřovat je sotva možné," komentoval statistku Peskov.

Témata:  USA Rusko

Související

Aktuálně se děje

9. července 2025 22:00

Tajemství vzkazu od Jiřiny Bohdalové. Až se Miloš Zeman začervenal

Jiřina Bohdalová se nadále zotavuje z červnové operace srdce, takže dokonce vynechává letošní ročník karlovarského filmového festivalu. Jednou věcí si ale může být jistá. Kamarádi na ni myslí. Například exprezident Miloš Zeman. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Uprchlíci, ilustrační fotografie.

Komentář

Evropa před rozhodnutím: Buď s migrací bojovat, nebo se nechat zahltit. Necháme pašeráky fungovat?

Itálie ztrácí mladé a vzdělané obyvatele, zatímco čelí sílícímu přílivu migrantů z Afriky a Asie. Demografická krize ohrožuje nejen její vlastní stabilitu, ale narušuje i soudržnost celé Evropské unie. Unijní státy nejsou ochotné sdílet odpovědnost, a přitom nedokáží zformulovat ani jednotný postoj vůči zemím, které místo spolupráce s Evropou tolerují nebo přímo podporují pašeráctví. Pokud Evropa nezasáhne rázně a koordinovaně, zůstane rukojmím vnějších krizí a vlastní nerozhodnosti.