Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nelichotivé prvenství ČR: Mládež kouří marihuanu nejvíce v Evropě

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Reprofoto ČT

Lisabon - Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) dnes zveřejnilo výroční zprávu. Vyplývá z ní, že mladí Češi nadále vedou statistiky uživatelů konopných drog. Po letech útlumu se vrací extáze.

Zatímco mladí Češi ve věku 15 až 34 let evropskou statistiku zneužívání konopí s 28,7 procenta vedou, v kategorii od 15 do 64 let skončilo Česko až na šestém místě z 30 sledovaných zemí. Větší zkušenost měli v této skupině s konopnými drogami lidé ve Francii (téměř 41 procent), Dánsku, Itálii, Španělsku a Británii. Až za Českem skončilo například Nizozemsko. Na Slovensku ve věkové kategorii 15 až 64 let marihuanu či hašiš užilo 10,5 procenta obyvatel země.

Rekordmany jsou ve zkušenostech s konopnými drogami Češi mezi 15. a 16. rokem věku (42 procent). O tři procentní body za nimi zaostávají francouzští studenti, o třetí příčku se po značné odmlce dělí mladí Španělé a Nizozemci (27 procent).

Celkem na sledovaném území konopné drogy aspoň jednou zneužila téměř čtvrtina populace. Denně je užívá asi procento všech dospělých obyvatel kontinentu. V posledních 12 měsících je užilo 16,6 milionu Evropanů ve věku 15 až 34 let. Z celkového objemu trhu s nelegálními drogami zaujímá marihuana a hašiš 38 procent. S rostoucí spotřebou se ale zvyšuje i počet lidí, kteří zahajují léčbu závislosti na konopí. Zatímco v roce 2006 jich bylo jen 45.000, předloni se jejich počet zvýšil již na 69.000.

Po letech útlumu opět roste obliba MDMA

V posledním roce extázi užilo zhruba 2,1 milionu Evropanů ve věkové kategorii 15 až 34 let, což představuje asi 1,7 procenta této skupiny. Studie z loňského roku prokázala, že oproti roku 2011 vzrostlo množství zbytků MDMA v odpadních vodách po celé Evropě. V Česku je procento uživatelů extáze ve skupině od 15 do 64 let po Británii, Nizozemsku a Irsku čtvrté nejvyšší v Evropě.

Návrat MDMA podle ředitele agentury EMCDDA Alexise Goosdeela vyžaduje přehodnocení stávajících postupů prevence. "Je totiž třeba se zaměřit na novou populaci uživatelů, kteří mohou užívat produkty s vysokým obsahem drogy, aniž by plně chápali rizika s tím spojená," uvedl. Znepokojivé podle něj je, že je extáze ve stále větší míře dostupná na on-line trzích.

Zvláštní pozornost zpráva věnuje také problematice pervitinu v Česku, které je v Evropě jeho největším výrobcem. Zatímco dříve se ale produkce drogy soustředila do malých varen a pervitin vznikal pro vlastní nebo místní potřebu, v poslední době objem jeho výroby podle zprávy roste a zapojili se do ní organizované zločinecké skupiny. Gangy ho pak distribuují na domácí i zahraniční trh, především do Německa a Rakouska.

Stále větší problém v Evropě představují také nové psychoaktivní látky z kategorie takzvaných legal highs. V současnosti evropská agentura monitoruje 560 takových látek.

"Drogy představují pro Evropu rostoucí problém. Přetrvává vysoká poptávka po nových psychoaktivních látkách, stimulanciích, heroinu a dalších opioidech - stejně jako rozsáhlá nabídka těchto drog," uvedl na tiskové konferenci eurokomisař pro vnitro a migraci Dimitris Avramopulos. Bližší zkoumání si podle něj zaslouží možné spojení obchodu s narkotiky a terorismu či případné zneužívání migrantů při pašování drog do Evropy.

Témata:  drogy Češi marihuana

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.