Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Íránský prezident Rúhání kritizuje zablokování služby Telegram

Hasan Rúhání
Hasan Rúhání
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Teherán - Íránský prezident Hasan Rúhání kritizuje zablokování šifrované komunikační služby Telegram. Tvrdí, že za zákazem jejího používání nestojí lidé z jeho úřadu, uvedla dnes agentura AP. Uživatelé se ke službě nedostanou od pondělí, aplikaci používala odhadem polovina z 80 milionů obyvatel Íránu.

Vláda tvrdí, že právě kvůli této službě byly na přelomu loňského a letošního roku organizovány protivládní protesty, které si vyžádaly 25 životů. Úřady ji dočasně zablokovaly už tehdy ve snaze demonstrace zastavit, nicméně íránské soudy teprve tento týden nařídily poskytovatelům internetu, aby k Telegramu uživatelům znemožnili přístup.

Na Instagramu, sociální síti pro sdílení fotografií, Rúhání v pátek pozdě večer uvedl, že "tato vláda žádnou sociální síť nezablokovala a ani nezablokuje".

Před Íránem službu Telegram nařídily zablokovat ruské úřady, a to kvůli odmítnutí poskytnout tajné službě klíče k rozšifrování komunikace mezi uživateli. Úřady to prý udělaly z bezpečnostních důvodů.

Témata:  Írán Hasan Rúhání telegram

Související

Aktuálně se děje

22. února 2025 20:24

Na boj s extrémním počasím míří rekordní částka. Má zachránit desítky milionů lidí

Zelený klimatický fond (GCF) schválil rekordní grant ve výši 103,2 milionu dolarů na posílení systémů včasného varování v sedmi zemích, které jsou silně ohroženy klimatickými změnami. Projekt, který povede Rozvojový program OSN (UNDP), bude trvat pět let a přinese přímý prospěch více než 78 milionům lidí v Antigui a Barbudě, Kambodži, Čadu, Ekvádoru, Etiopii, Fidži a Somálsku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

AfD (Alternativa pro Německo)

Volby v Německu: Scholzův pád se očekává, překvapením může být AfD

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.