Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Íránský prezident Rúhání kritizuje zablokování služby Telegram

Hasan Rúhání
Hasan Rúhání
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Teherán - Íránský prezident Hasan Rúhání kritizuje zablokování šifrované komunikační služby Telegram. Tvrdí, že za zákazem jejího používání nestojí lidé z jeho úřadu, uvedla dnes agentura AP. Uživatelé se ke službě nedostanou od pondělí, aplikaci používala odhadem polovina z 80 milionů obyvatel Íránu.

Vláda tvrdí, že právě kvůli této službě byly na přelomu loňského a letošního roku organizovány protivládní protesty, které si vyžádaly 25 životů. Úřady ji dočasně zablokovaly už tehdy ve snaze demonstrace zastavit, nicméně íránské soudy teprve tento týden nařídily poskytovatelům internetu, aby k Telegramu uživatelům znemožnili přístup.

Na Instagramu, sociální síti pro sdílení fotografií, Rúhání v pátek pozdě večer uvedl, že "tato vláda žádnou sociální síť nezablokovala a ani nezablokuje".

Před Íránem službu Telegram nařídily zablokovat ruské úřady, a to kvůli odmítnutí poskytnout tajné službě klíče k rozšifrování komunikace mezi uživateli. Úřady to prý udělaly z bezpečnostních důvodů.

Témata:  Írán,  Hasan Rúhání,  telegram

Aktuálně se děje

28. září 2026 10:16

27. září 2026 22:00

Před devíti lety vyšel z vězení. Co dnes dělá Jiří Kajínek?

Pětašedesátiletý Jiří Kajínek se již více než dva roky těší ze spokojeného manželství s psycholožkou Magdou Gubovou. Dvojice se zná dlouhá léta a jejich vztah prošel náročnou zkouškou v době, kdy si odpykával trest ve vězení. Jeho tehdejší partnerka při něm pevně stála i v obdobích, kdy nebylo vůbec jisté, zda se ještě někdy dostane na svobodu. Kajínek opustil brány věznice díky milosti udělené tehdejším prezidentem Milošem Zemanem a své soukromí a fungování domácnosti přiblížil na tiskové konferenci k organizaci G MMA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.