Proč Trump vypověděl jadernou dohodu s Íránem? Zde jsou důvody

Během oznámení svého rozhodnutí Trump řekl, že je otevřený novým rozhovorům, vkládá tedy důvěru do své schopnosti úspěšně vyjednávat dohody. Napsal to server BBC.

"Konstruktivní dohoda mohla být (již) tehdy snadno uzavřena," prohlásil Trump o vyjednáváních z roku 2015. "Ale nebyla," dodal. Nyní bude mít prezident šanci ukázat, že to zvládne lépe. Ale proč teď odstupovat? Průzkumy ukazují, že většina Američanů podporuje pokračování účasti USA na dohodě. Trump uvedl, že plní další ze svých slibů, jeho voličům ale na této otázce nikdy nezáleželo tolik jako na imigraci, obchodu a ekonomice. Zde jsou tři důvody, proč Trump začal dohodu nenávidět a proč svůj krok učinil.

Trump chce odstranit dědictví svého předchůdce Baracka Obamy, svůj odpor k íránské dohodě občas vysvětloval v osobní rovině. Opakovaně zesměšňoval bývalého ministra zahraničí a jednoho z tvůrců dohody Johna Kerryho, včetně vtípků o cyklistické nehodě, při které si Kerry zlomil nohu. Podle jedné zprávy Kerryho snahy o komunikaci s Íránci v posledních dnech pomohly prezidenta přiblížit k opuštění dohody. Trump se o tom v úterý zmínil na twitteru, takže toto téma měl určitě na mysli.

"John Kerry nemůže překonat skutečnost, že měl šanci a zbabral ji," napsal. "Držte se stranou od vyjednávání, Johne, poškozujete svou zemi!," doplnil.

Od nástupu do úřadu Trump útočil na téměř každý z podpisů svého předchůdce. Do týdne po inauguraci Trump stáhnul USA z obchodních vyjednávání o transpacifickém partnerství. V červnu oznámil záměr odvolat účast USA na pařížské dohodě o zmírnění klimatických změn a zrušil také ochranu pro některé neregistrované přistěhovalce, což je rovněž z Obamovy éry.

Trump a republikáni v Kongresu učinili z odvolání takzvaného Obamacare, tedy zákona zvyšujícího vládní regulaci trhu se zdravotním pojištěním, ústřední bod (ačkoli z velké části neúspěšnou) svého legislativního programu v prvním roce. Trump také znovu uvalil sankce a cestovní omezení na Kubu, zrušil navržené kontroly na emise elektráren, standardy palivové účinnosti pro nové automobily a další environmentální regulace. Podpořil také odvolání některých kontrol finančních institucí z dob Obamy.

"Po ukončení pařížské klimatické dohody, s íránskou jadernou dohodou na kapačkách a s vykuchanou Obamacare je ted jediným Obamovým skutečným dědictvím prezidentství Donalda Trumpa," napsal Sean Davis z konzervativního webu The Federalist. A to je, zdá se, přesně to, co Trump chce.

Druhým důvodem je Trumpovo spojenectví s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Když Trump kandidoval na prezidenta, nebyl tak kritický k dohodě s Íránem jako nyní. Ačkoli říkal, že si myslí, že šlo o chybu a špatně vyjednanou dohodu, naznačil, že může být ochoten plnit americké závazky.

Trumpův posun k odmítavějšímu stanovisku vůči dohodě lze úzce vysledovat k jeho plné podpoře Netanjahuovi a tvrdé izraelské linii v mírových jednáních na Blízkém východě. Příklon k Netanjahuovi nastal po dřívějším naznačování, že může být v regionu nestranným "tvůrcem dohod".

"Nepomůže, když začnu říkat, že jsem velmi proizraelský," řekl Trump na kandidátské debatě republikánů v únoru 2016. Tehdy jej senátoři Ted Cruz a Marco Rubio ostře kritizovali za jeho deklarovanou neutralitu v arabsko-izraelských vyjednáváních.

Další měsíc Trump sdělil publiku na výroční konferenci americké proizraelské lobbistické organizace AIPAC, že jeho "prioritou číslo jedna je odstranit katastrofální dohodu s Íránem". Nastínil, že ujednání podle něj selhalo v tom, že neřeší destabilizující působení Íránu v regionu a rozvoj jeho raketového programu.

Řekl, že mezi Izraelci a Palestinci neexistuje "morální rovnocennost" v mírových jednáních. Dodal, že když se stane prezidentem, "skončí dny zacházení s Izraelem jako občanem druhé kategorie". Od doby svého úřadování zahájil Trump proces přesunu amerického velvyslanectví do Jeruzaléma, pohrozil Palestincům novými sankcemi, pokračoval v odsudcích íránské vlády a nyní opustil jadernou dohodu s Íránem. Odkazoval přitom i na důkazy prezentované Netanjahuem.

Třetím důvodem jsou Trumpovy noví spolupracovníci. Během prvního roku svého úřadování učinil Trump několikrát kroky k formálnímu opuštění dohody s Íránem a pak zase od záměru ustoupil. Vypovědění dohody mu údajně rozmlouvali hlavní experti v jeho vládě, včetně ministra zahraničí Rexe Tillersona, poradce pro národní bezpečnost Herberta McMastera a ministra obrany Jamese Mattise. Z této trojice ale zůstal na svém místě pouze Mattis a jeho vliv, jak se zdá, slábne. Tillersona a McMastera nahradili Mike Pompeo a John Bolton, kteří jsou oba ve vztahu k Íránu považovaní za jestřábi.

Takže zatímco kdysi prezident možná poslouchal rady, aby byl opatrný v opouštění amerických závazků vůči Íránu, tentokrát to vypadá, že jeho instinkty - vrozená nedůvěra k multilateralismu obecně a zejména k Íránu - našly nadšenou podporu. Po 15 měsících Trump vytvořil zahraničněpolitický tým, který má většinou stejné smýšlení - jeho smýšlení.

Témata:  Donald Trump,  USA