Svět proti Trumpovi: Jaderná dohoda s Íránem není mrtvá, tvrdí signatáři

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian uvedl, že prezident Emmanuel Macron se telefonicky spojí s íránským prezidentem Hasanem Rúháním a vyzve ho, aby Írán dohodu nevypovídal. Rúhání už v úterý řekl, že jeho země se bude jadernou dohodou dále řídit, pokud se jejích cílů podaří dosáhnout ve spolupráci se zbylými účastníky, což jsou vedle Evropské unie Francie, Británie, Německo, Rusko a Čína.

"Jsme přesvědčeni, že dohoda je důležitým pilířem, který by se neměl zpochybňovat," řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Ministr zahraničí Heiko Maas uvedl, že není jasné, co chce Washington místo smlouvy. Také jeho britský kolega Boris Johnson řekl, že Washington musí svůj další postup vůči Íránu objasnit.

Fungování dohody chce nadále prosazovat i Česká republika, která ji považuje za "důležitý nástroj ke snižování rizika šíření jaderných zbraní a denuklearizace regionu", uvedlo v prohlášení ministerstvo zahraničí. Ministr zahraničí Martin Stropnický zdůraznil, že ČR nechce štěpit postoj EU k odchodu USA od dohody s Íránem. Praze v něm ale podle něj chybí konstatování, že Írán vyvíjí balistické rakety.

Evropská unie dnes zopakovala, že Trumpova rozhodnutí lituje a že dohodu chce udržet.

Konzervativní předseda íránského parlamentu Alí Larídžání navzdory Rúháního ujišťování řekl, že Írán teď už není dohodou vázán, a šéf parlamentního branného a zahraničního výboru prohlásil, že Írán zvýší výdaje na balistický raketový program. Parlament pak navrhl, aby vláda zajistila reciproční a přiměřená opatření v souvislosti s krokem USA. Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí obvinil Trumpa ze lži a za jeho rozhodnutí jej kritizoval.

Íránští zákonodárci uspořádali demonstraci přímo v budově parlamentu a při pálení vlajky USA provolávali smrt Americe. Heslo "Smrt Americe" používají Íránci od islámské revoluce v roce 1979. Právě to Trump považoval za jeden za argumentů, proč od dohody z roku 2015 ustoupit. Argumentoval také tím, že smlouva je podle něj neúčinná, neboť mimo jiné nezabránila tomu, aby Teherán pokračoval v úsilí o vyrobení jaderné zbraně. Trump v úterý také řekl, že obnoví sankce proti islámské republice, a to na "nejvyšší úrovni".

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která kontroluje plnění dohody, dnes přitom znovu potvrdila, že Írán dosud plnil závazky týkající se jaderné technologie.

Podle Washingtonu budou po přechodném období 90, případně 180 dnů obnoveny veškeré sankce, které platily před uzavřením dohody v roce 2015. Týkat se budou ropných či energetických společností, dodávek kovů a dalších surovin, prodeje automobilů a letadel nebo íránského bankovního sektoru. Postiženy zřejmě budou ropné společnosti Total či Shell, automobilky Volkswagen, Renault nebo Peugeot, strojírenský gigant Siemens či letečtí výrobci Airbus a Boeing.

Témata:  USA,  Írán,  EU