Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Haspelová je oficiálně ředitelkou americké CIA

CIA
CIA
Foto: INT

Washington - Americký prezident Donald Trump dnes uvedl do funkce ředitelky Ústřední zpravodajské služby (CIA) Ginu Haspelovou, jejíž nominace vyvolala značné kontroverze kvůli pochybám kolem její role v programu drsných výslechových metod považovaných za mučení. Minulý týden nicméně Haspelová získala potřebnou podporu v Senátu, když se pro ni nakonec vyslovilo i šest opozičních demokratů.

Trump předtím, než Haspelová složila přísahu, řekl, že není nikdo kvalifikovanější k tomu, aby tento úřad vedl. Zároveň vyzdvihl, že půjde o první ženu v čele CIA.

Trump do funkce Haspelovou sám navrhl a zpočátku čelil poměrně silnému odporu nejen v demokratickém, ale částečně i v republikánském táboře. Hlavně republikánský senátor John McCain zrazoval svoje kolegy od toho, aby nástup Haspelové do čela rozvědky dovolili.

Nakonec ale horní komora Kongresu těsně ovládaná republikány nominaci ve čtvrtek schválila. Podpořilo ji 54 senátorů, proti jich bylo 45. Pro Haspelovou nakonec hlasovalo i šest demokratů, zatímco dva republikáni se vyslovili proti. McCain, který bojuje s rakovinou mozku, se hlasování nezúčastnil.

Haspelová, která v CIA působí 33 let, řídila v roce 2002 tajnou věznici v Thajsku, kde agenti vyslýchali osoby podezírané z terorismu metodami označovanými za mučení. Haspelová v dopisu americkým senátorům před hlasováním kritizovala kruté praktiky, které v minulosti agentura využívala při výsleších osob podezřelých z terorismu. Napsala ale také, že tyto výslechové metody přinesly "cenné informace".

Ve vedení CIA Haspelová nahradila Mikea Pompea, který se stal ministrem zahraničí.

Témata:  Donald Trump CIA USA politici

Související

Aktuálně se děje

2. dubna 2025 23:29

2. dubna 2025 16:54

Co bude s Grónskem? Dánové dříve dali USA volnou ruku, nátlak ale trpět nebudou

Grónsko, největší ostrov světa, se ocitlo v centru neobvyklé globální pozornosti. Rétorika prezidenta Donalda Trumpa o jeho možném začlenění pod Spojené státy vzbudila obavy mezi spojenci. Ačkoli bezpečnostní argumenty nejsou v kontextu Arktidy bezdůvodné, posílení americké národní bezpečnosti by mělo vycházet ze spojenectví a důvěry, nikoliv z nátlaku. Grónsko může být klíčovým partnerem, ne cílem agrese.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy