Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Haspelová je oficiálně ředitelkou americké CIA

CIA
CIA
Foto: INT

Washington - Americký prezident Donald Trump dnes uvedl do funkce ředitelky Ústřední zpravodajské služby (CIA) Ginu Haspelovou, jejíž nominace vyvolala značné kontroverze kvůli pochybám kolem její role v programu drsných výslechových metod považovaných za mučení. Minulý týden nicméně Haspelová získala potřebnou podporu v Senátu, když se pro ni nakonec vyslovilo i šest opozičních demokratů.

Trump předtím, než Haspelová složila přísahu, řekl, že není nikdo kvalifikovanější k tomu, aby tento úřad vedl. Zároveň vyzdvihl, že půjde o první ženu v čele CIA.

Trump do funkce Haspelovou sám navrhl a zpočátku čelil poměrně silnému odporu nejen v demokratickém, ale částečně i v republikánském táboře. Hlavně republikánský senátor John McCain zrazoval svoje kolegy od toho, aby nástup Haspelové do čela rozvědky dovolili.

Nakonec ale horní komora Kongresu těsně ovládaná republikány nominaci ve čtvrtek schválila. Podpořilo ji 54 senátorů, proti jich bylo 45. Pro Haspelovou nakonec hlasovalo i šest demokratů, zatímco dva republikáni se vyslovili proti. McCain, který bojuje s rakovinou mozku, se hlasování nezúčastnil.

Haspelová, která v CIA působí 33 let, řídila v roce 2002 tajnou věznici v Thajsku, kde agenti vyslýchali osoby podezírané z terorismu metodami označovanými za mučení. Haspelová v dopisu americkým senátorům před hlasováním kritizovala kruté praktiky, které v minulosti agentura využívala při výsleších osob podezřelých z terorismu. Napsala ale také, že tyto výslechové metody přinesly "cenné informace".

Ve vedení CIA Haspelová nahradila Mikea Pompea, který se stal ministrem zahraničí.

Témata:  Donald Trump CIA USA politici

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.