reklama

Ministerstvo spravedlnosti podle agentury AP zrušilo platnost i 24 dalších dekretů, které označilo za "zbytečné, zastaralé, neslučitelné s platnými zákony nebo jinak nevhodné".

Řada univerzit už dala najevo, že se rasového hlediska při výběru budoucích studentů nevzdá. Za klíčové bojiště označil server Politico americké soudy, které se pozitivní diskriminací už několikrát zabývaly.

Pozornost je hlavně upřena na nejvyšší soud, který několikrát, naposledy v roce 2007, pozitivní diskriminaci fakticky podpořil. Toto rozhodnutí se opíralo o právní názor soudce Anthonyho Kennedyho, který teď z nejvyšší justiční instituce odchází. Pokud se prezidentovi Donaldu Trumpovi podaří prosadit konzervativního nominanta, může to rozhodování o pozitivní diskriminaci kriticky ovlivnit. 

Aktuální je nyní ostře sledovaná kauza Harvardovy univerzity, která pozitivní diskriminaci uplatňuje. Vedení univerzity zažalovala skupina zvaná Students for Fair Admissions (Studenti za spravedlivé přijímačky), která tvrdí, že škola u přijímaček znevýhodňuje bělochy a asiaty. 

Podporování menšin ve školství se zrodilo v USA už v šedesátých letech minulého století s cílem odstranit rasovou segregaci a dát všem Američanům stejnou příležitost v práci a ve vzdělávání. Podpora sociálně či rasově znevýhodněných skupin ve školství a veřejném životě se promítla do systému přijímání na střední a vysoké školy, které směly zvýhodňovat černošské a hispánské uchazeče, aby kompenzovaly jejich sociální handicap.

Loading...
reklama