Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

U australského pobřeží plave obří lidožravý žralok. Zabil ženu při potápění

Žralok bílý (Carcharodon carcharias)
Žralok bílý (Carcharodon carcharias)
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Perth - V neděli těsně před polednem místního času zaútočil obrovský žralok na ženu, která se byla u australského města Perth potápět ještě s dalším mužem. Toho zachránili místní rybáři, kteří po útoku médiím řekli, že žralok byl větší než jejich 5 metrová loď.

Další australská pláž se dostává ze šoku po útoku obřího žraloka. Ke smrti ženy (60) došlo jen několik dní po útoku na surfaře, který podlehl svým zraněním v nemocnici.

Muž, který se společně se ženou potápěl, cítil, jak něco proplulo kolem něj, sdělil výpověď otřeseného muže portálu 9news inspektor Danny Mulligan. Rybářům, kteří byli v tu chvíli nedaleko, se podařilo vmanévrovat svou loď mezi obrovské zvíře a vyděšeného potápěče.

Takové štěstí už neměla žena, která se s ním potápěla. Žralok na ni zaútočil a ošklivě ji pokousal. Když ji dovezli k molu, byla podle PerthNews již po smrti. K tragické smrti došlo jen dva dny po smrti surfaře, který při útoku žraloka přišel o pravou nohu.

Není jisté o jaký druh žraloka šlo, nicméně rybáři, kteří přispěchali potápěčům na pomoc, vypověděli, že byl větší než jejich pětimetrová loď.

Témata:  žraločí útoky,  žraloci,  Austrálie

Aktuálně se děje

26. září 2026 15:22

Podzimní počasí je tady. Jak připravit zahradu na postupné klesání teplot?

Příprava zahrady na nadcházející podzimní a zimní měsíce představuje klíčový krok k zajištění jejího zdraví a bohaté úrody v následující sezóně. Správně načasovaná údržba pomáhá rostlinám lépe čelit mrazům, škůdcům i houbovým chorobám. Zahrádkáři by se měli zaměřit na celou řadu činností od péče o trávník až po zabezpečení vodovodních systémů. Postupný úklid a ochrana vegetace zakládají úspěšný start pro jarní vegetační období.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.