Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Radikální obrat: Potřebujeme víc migrantů, zní z Německa

Berlín, ilustrační foto
Berlín, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Příliv pracovních sil z ostatních členských zemí Evropské unie od roku 2011 zrychluje růst německé ekonomiky v průměru o 0,2 procentního bodu ročně. Uvedl to dnes německý hospodářský institut DIW. Dodal, že Německo by vzhledem ke své stárnoucí populaci a nedostatku pracovních sil mělo zvýšit úsilí k přilákání migrantů z EU.

Lidé přicházející z ostatních členských zemí EU jsou podle DIW většinou mladí, kvalifikování a aktivní na trhu práce. Zaplňují tak řadu volných pracovních míst a zároveň zvyšují spotřebitelskou poptávku. Ta je v posledních letech hlavním motorem růstu německé ekonomiky.

Do Německa podle DIW od roku 2011 přišlo z EU přes pět milionů lidí. Migrace z EU do Německa vrcholila v roce 2015, kdy její příspěvek k růstu hrubého domácího produktu (HDP) činil 0,3 procentního bodu.

"Bez imigrace ze zbytku unie by HDP Německa v roce 2015 vzrostl o 1,2 procenta místo 1,5 procenta," uvedl analytik Marius Clemens z institutu DIW. "Imigrace z EU měla a nadále má výrazný přínos pro (německou) ekonomiku," dodal.

Podle Clemense je nyní zapotřebí zvýšit atraktivitu Německa pro migranty z EU. "Německo potřebuje trochu více zapracovat na tom, aby zůstalo atraktivní volbou pro evropské imigranty, protože hospodářská situace v řadě dalších zemí v eurozóně se zlepšuje," upozornil Clemens. "Je důležité, aby imigranti měli větší příležitost získat práci odpovídající jejich kvalifikaci," dodal.

Témata:  Německo uprchlíci ekonomika

Související

Aktuálně se děje

13. května 2025 21:33

Jágrova ex Inna Puhajková měla pořádnou smůlu. Po nehodě skončila v sádře

Moderátorka a někdejší partnerka hokejové legendy Jaromíra Jágra, Inna Puhajková (39), se znovu nevyhnula smůle. Její první letošní projížďka na kole skončila bolestivým karambolem, ze kterého si odnesla nepříjemné zranění a sádru na ruce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vladimir Putin

Komentář

Putin se Zelenského bojí. Ukrajinský lídr zosobňuje vše, co ho děsí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden veřejně vyzval ruského diktátora Vladimira Putina, aby se ve čtvrtek osobně dostavil na jednání do Istanbulu. Reagoval tak na předchozí (a zjevně neupřímný) návrh Moskvy o možném setkání v Turecku. Co však Kreml zřejmě neočekával, bylo, že se Zelenskyj rozhodne obrátit jejich hru proti nim a přenést odpovědnost za (ne)účast přímo na Putina. Tím Zelenskyj zasadil ruskému režimu strategický úder, na nějž nebyl připraven.