Co s uprchlíky? Řecko přišlo s nápadem, je z toho pozdvižení

Státy unie se už řadu měsíců nemohou shodnout na reformě unijního azylového systému, porážku ve snaze najít kompromis nyní přiznává i končící rakouské předsednictví bloku.

Původní návrh Evropské komise z května 2016 pro případ krizové migrační zátěže v jedné členské zemi unie předpokládal převzetí části uprchlíků jinými státy tak, aby bylo společně možné zvládnout dostatečně rychle potřebný velký počet rozhodnutí o azylu.

Země ze středu a východu bloku ale podobné řešení jednoznačně odmítají, pomáhat jsou připraveny jen personálně, technicky či finančně. Na snaze nějak dosáhnout kompromisu si už vylámala zuby řada předsednických států.

Rakouský kancléř Sebatian Kurz dnes ráno upozornil, že proti povinným kvótám od začátku vystupoval, a trvající zablokování diskuse jen ukazuje, že měl pravdu. Důležitější je podle něj spolupráce se státy, odkud migranti přicházejí, třeba s africkými zeměmi, řekl.

Podobně se vyjadřuje i český premiér Andrej Babiš. Návrh závěrů summitu zdůrazňuje také význam ochrany vnější hranice a boj s převaděči. "Tato politika by proto měla pokračovat, být dál rozvíjena a naplno prováděna. Zachovat je třeba ostražitost na všech migračních trasách," uvádí návrh.

V dnešní debatě na summitu ale opět zněla slova o pokrytectví zemí, které přijímají unijní finance, využívají výhod společného prostoru volného pohybu, ale odmítají být solidární se státy na vnější hranici bloku, které jsou migrací zatížené. Řecký premiér podle informací ČTK upozornil, že jeho země se nyní potýká s asi 70.000 žádostmi o azyl, a ptal se, zda podle něj nefunkční systém bude vůbec někdy reformován.

Několik summitů EU po sobě přitom zdůraznilo, že na otázce reformy se musí státy dohodnout konsensuálně, na tuto dohodu odkazuje ostatně i návrh závěrů dnešní vrcholné schůzky. V této citlivé věci by se tak nemělo opakovat přehlasování nesouhlasící menšiny, jak se stalo u plánu na jednorázové přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka v roce 2015.

Plán reformy takzvaného dublinského systému je ale jen jedním ze sedmi legislativních návrhů, se kterými komise kvůli migrační krizi přišla. Země je dosud projednávají společně a podle části členských států, včetně ČR, by se tak kvůli vzájemné provázanosti právních textů mělo dít i nadále.

I dnes například maďarský premiér Viktor Orbán kolegům připomněl, že k pěti návrhům mají země nadále připomínky. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase kolegy upozornil, že trvající zablokování části zamýšlených změn může mít dopad na další existenci schengenského prostoru.

Komise s podporou některých jiných zemí ale argumentuje tím, že některé více technické novinky nenarážejí na odpor a mohou být odsouhlaseny dříve.

Témata:  Řecko,  Summit EU,  uprchlíci