Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda Mayové nepadla. Hlasování parlamentu o nedůvěře přečkala o 19 hlasů

Londýn, Houses of Parliament
Londýn, Houses of Parliament
Foto: Petr Hlawiczka, EuroZprávy.cz

Britská vláda premiérky Theresy Mayové dnes večer podle očekávání přečkala hlasování o vyslovení nedůvěry. Pro vyslovení nedůvěry vládě v Dolní sněmovně hlasovalo 306 poslanců. Vládu naopak podpořilo 325 zákonodárců. K vyslovení nedůvěry bylo potřeba 318 hlasů.

Hlasování se konalo na návrh opozičních labouristů poté, co v úterý parlament jednoznačně odmítl dohodu o odchodu Británie z Evropské unie.

Vládu dnes kromě konzervativců podpořila také severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která podporuje menšinový kabinet Mayové. Předsedkyně DUP Arlene Fosterová po dnešním setkání s Mayovou předem potvrdila, že její strana vládu v hlasování podpoří. V kritické době pro Británii je to podle ní v národním zájmu.

Premiérka Mayová vzápětí po dnešním hlasování vyjádřila potěšení nad tím, že Dolní sněmovna její vládě vyjádřila podporu a ujistila, že vláda bude nadále pracovat na uskutečnění odchodu Británie z EU. Vybídla stranické předáky a představitele parlamentu k zahájení rozhovorů o této záležitosti už dnes večer. "Jsem připravena spolupracovat se kterýmkoli členem této sněmovny s cílem dospět k brexitu," prohlásila premiérka.

#TheresaMay Government faced the #UK #HouseofCommons No confidence?Yes 306No 325majority of 19

— Ottawa Family Tree (@ottawafamtree) 16. ledna 2019

Šéf labouristů Jeremy Corbyn však upozornil, že jednání s premiérkou mohou pokročit pouze v případě, že vláda smete ze stolu možnost brexitu bez dohody. Rovněž zástupce Liberálních demokratů Edward Davey ujistil, že jeho strana se chce jednání zúčastnit, ale musí být vyloučena možnost neřízeného rozchodu s EU. Země má z EU odejít 29. března.

Předseda poslanecké frakce Skotské národní strany (SNP) Ian Blackford řekl, že vítá "nabídku k rozhovorům ze strany premiérky" a dodal, že strany pokud možno musí konstruktivně spolupracovat.

V úterý parlament rovněž podle očekávání odmítl dohodu o vystoupení země z EU. Dohodu podpořilo 202 zákonodárců, proti bylo 432. Opoziční labouristé po této historické porážce vlády oznámili, že podali návrh na vyslovení nedůvěry vládě.

Poté, co dnes vláda hlasování přežila, musí do 21. ledna v parlamentu předložit takzvaný "plán B", tedy návrh dalšího postupu ohledně brexitu.

Jedním z možných scénářů vývoje brexitu je i takzvaný neřízený brexit, který si ale žádná strana nepřeje a obecně je považován za nejhorší možnou variantu.

Mayová už během dnešních interpelací v parlamentu řekla, že neřízenému odchodu Británie z EU se lze vyhnout jen dvěma způsoby: schválením dohody, nebo zrušením brexitu. Její vláda přitom podle ní brexit rušit nehodlá, neboť by to podle ní bylo v rozporu s vůli lidu vyjádřenou v referendu z roku 2016.

Vláda se tak pravděpodobně pokusí s Evropskou unií dál jednat. Není také vyloučeno odložení brexitu nebo druhé referendum.

Problém pro velkou část britských politiků představuje v dohodě odmítnuté v úterý hlavně takzvaná irská pojistka, tedy záložní řešení, které by mělo zabránit vzniku přísného režimu na hranici britského Severního Irska a Irské republiky. Podle řady britských zákonodárců by aktivace pojistky znamenala dlouhodobé připoutání Británie k unijním strukturám.

Mayová už v polovině prosince ustála hlasování poslanců své vlastní strany o nedůvěře. Tehdy se rozhodovalo, zda bude dál vůdkyní Konzervativní strany a potažmo i předsedkyní vlády. V tajném hlasování podpořilo Mayovou 200 poslanců, 117 jí vyjádřilo nedůvěru.

Témata:  Velká Británie EuroZprávy.cz Parlament Velké Británie Theresa Mayová

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.