Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cítíte se nešťastní? Může za tím být znečištění vzduchu

Znečištěné ovzduší, ilustrační fotografie
Znečištěné ovzduší, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Že je znečištěný vzduch původcem mnohých onemocnění je v obecném povědomí zakořeněno již dlouho. Nyní však vědci zjišťují, že existuje přímý vztah mezi kvalitou vzduchu a pocitem štěstí. Dokazuje to stále rostoucí množství studií.

Znečištěné ovzduší je zabiják. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) dýchá špatný vzduch 9 z 10 lidí na naší planetě. A každý rok jich v této souvislosti 7 milionů zemře.

Existují také výzkumy, které s kvalitou vzduchu spojují produktivitu práce. Podle serveru The Conversation se nicméně v poslední době do popředí dostávají studie, které zkoumají vztah mezi znečištěním ovzduší a (ne)kvalitou našeho mentálního zdraví a štěstí.

Různé výzkumy, které využívaly odlišné analytické postupy a proběhly v různých zemích, potvrzují, že spojitost mezi pocitem štěstí a kvalitou vzduchu existuje.

Studie z Německa například sledovala, jak ovlivnilo zavedení účinnějších filtrů na elektrárnách pocity obyvatel v jejich okolí. Výzkumníci měli k dispozici data o pocitu štěstí od zhruba 30 000 lidí, která byla sesbírána v rámci jiného dlouhodobého průzkumu.

Respondenty roztřídili podle toho, zda bydlí po, nebo proti větru od elektráren, či zda vůbec nežijí v jejich blízkosti. Po porovnání výsledků zjistili, že zavedení filtrů vedlo k výraznému zlepšení v míře štěstí a spokojenosti u lidí, kteří žili po větru a byli tedy nejvíce zasaženi vypouštěnými splodinami. U těch, kterých se znečištění z elektráren netýkalo, nedošlo k žádné změně.

Ekonomové i další vědci se pokoušejí nacházet stále nové cesty, jak by se dal tento vztah zkoumat. Nedávno publikovaná studie, která byla zveřejněna v odborném časopise Nature Human Behaviour, byla provedena v Číně.

Výzkumníci využili přístup k 210 milionům zpráv na platformě Sina Weibo, která je jakousi čínskou obdobou populární sítě Twitter. Díky geotaggingu zpráv dokázali vědci zjistit, odkud pocházejí. Všechna tato data pak umožnila zkoumat, jak šťastní, nebo naopak nespokojení, se uživatelé cítí. A díky meteorologickým záznamům o denní kvalitě vzduchu pak mohli vědci určit, zda znečištění náladu uživatelů ovlivňuje. Zjistili, že se ve 144 městech, která sledovali, při zvýšeném znečištění cítili lidé výrazně méně šťastně.

Vědci nicméně stále nedokáží přesně určit, proč tomu tak je. Zdravotní důvody jsou bezpochyby jedním z faktorů, nevysvětlují však vše. Svůj vliv má jistě i estetická stránka věci. Smog a zápach nikomu na náladě nepřidají. Některé studie se zase zaměřují na potenciální vliv špatného vzduchu na lidský mozek, podle serveru The Conversation je však zatím na jednoznačné závěry příliš brzy.

Témata:  znečištění vzduchu vědci příroda smog výzkum ochrana životního prostředí

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.