Celosvětové emise oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv se v letošním roce pravděpodobně zvýší o méně než procento, protože rozmach výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a využívání elektromobilů převáží nad zvýšenou poptávkou po uhlí. V dnešní zprávě to předpověděla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Uvedla také, že v Evropské unii by letos emise měly klesnout.
Vědci tvrdí, že se jim podařilo odhalit, jak znečištěné ovzduší vede ke vzniku rakoviny. To je objev, který zcela mění lidské chápání toho, jak nádory vznikají, napsal zpravodajský server BBC News.
Drtivá většina lidstva, celých 99 procent, dýchá podle Světové zdravotnické organizace (WHO) znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. WHO to uvedla v dnes zveřejněné zprávě, o níž informuje agentura DPA.
Příslušníci velmi početné generace poválečného baby boomu, kteří se narodili v letech 1946 až 1964, jsou největšími znečišťovateli životního prostředí na světě. Takzvaní baby boomers mají také největší uhlíkovou stopu ze všech generací. Tvrdí to studie, o které informoval list The Times.
Vyjednavači na klimatické konferenci v Glasgow zřejmě ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva, napsala dnes agentura AP. O finální verzi dohody, z níž vzejdou závěry jednání označovaného zkratkou COP26, nyní jednají delegace téměř 200 zemí zastoupených na setkání, které končí dnes. Je možné, že jednání se protáhnou.
Při dodržování nových limitů mezní koncentrace škodlivin ve vzduchu, které doporučila Světová zdravotnická organizace (WHO), by se evropská města mohla vyhnout až 114.000 úmrtím ročně v souvislosti se znečištěním ovzduší. Tvrdí to nová studie barcelonského ústavu globálního zdraví (ISG). Na pokles počtu úmrtí má rozsáhlý dopad zpřísnění limitu koncentrace oxidu dusičitého (NO2).
Mnohé země světa ve zprávách předkládaných OSN hlásí méně emisí skleníkových plynů, než ve skutečnosti produkují. Rozdíl mezi skutečnými a přiznanými emisemi se na globální úrovni pohybuje v řádu miliard tun a za rok 2019 odpovídal 16 až 23 procentům celkového množství skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry. Na základě analýzy dat nahlášených OSN a vlastních propočtů to o víkendu napsal deník The Washington Post (WP).
Špatný vzduch škodí lidskému zdraví více, než se dosud myslelo, a dosavadní mezní hodnoty škodlivin v ovzduší jsou tak příliš benevolentní. Uvedla to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO), která současně výrazně zpřísnila svá doporučení ohledně nejvyšších pro zdraví ještě snesitelných koncentrací polétavého prachu a oxidu dusičitého (NO2). Informovala o tom agentura DPA.
Evropská komise dnes poslala Slovensko k unijnímu soudu kvůli špatné kvalitě ovzduší. Bratislava podle ní neučinila dost pro to, aby země nepřekračovala povolené limity pro polétavý prach (PM10).
Znečištěné ovzduší v loňském roce zapříčinilo v Indii předčasnou smrt skoro 1,7 milionu lidí. Mohlo za téměř 18 procent všech úmrtí v zemi, která má přes 1,3 miliardy obyvatel. Kvůli zplodinám ve vzduchu vzrostl počet případů rakoviny plic, onemocnění srdce, mrtvic, cukrovky a dalších chorob. K takovému závěru došla studie prestižního vědeckého časopisu The Lancet, o níž informuje server The Guardian.
Znečištěné ovzduší přispělo k 15 procentům úmrtí pacientů s nemocí covid-19. To je odhad mezinárodní studie vydané v odborném časopise Cardiovascular Research, o které dnes informovala agentura AFP. Míra se ale mezi světovými zeměmi velice liší. Nejvyšší procenta vykazují Česká republika a další země ve střední Evropě, nejnižší Austrálie či Nový Zéland.
Úřady indického hlavního města Dillí zahájily kampaň, jejímž cílem je snížit míru nečistot v ovzduší před blížící se zimou, kdy se město pravidelně dusí smogem. Úřady zároveň varovaly, že znečištěné ovzduší může zhoršovat průběh onemocnění covid-19, informovala agentura AP.
Znečištění ovzduší v Číně se v posledních týdnech výrazně snížilo, a to přinejmenším zčásti kvůli zpomalení ekonomiky v důsledku šíření nového typu koronaviru. Podle zpravodajského serveru BBC News to uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Téměř 8,3 milionu lidí ve světě zemřelo v roce 2017 předčasně vinou znečištění životního prostředí, což bylo více než v důsledku kouření (6,6 milionu) a o poznání více než na HIV, malárii či tuberkulózu (2,4 milionu). Vyplývá to ze zprávy Globální aliance pro zdraví a znečištění (GAHP), o které informoval britský deník The Guardian.
Předběžné výsledky nejnovějšího výzkumu naznačují, že špinavý vzduch může ovlivňovat všechny buňky v těle. Počet zdravotních problémů spojených se znečištěním ovzduší by mohl být mnohem vyšší, než se původně myslelo. Vypadá to, že špatné ovzduší zvyšuje riziko srdečního selhání, infekce močových cest nebo onemocnění Parkinsonovou chorobou.
V zimě se každoročně nevrací jen Vánoce, lyžování a mezi drobotou oblíbená jízda na bobech. Drtivou většinu obyvatel českých měst a vesnic při nepřízni počasí v zimě zahltí smog. Zatímco mnozí vzduch plný polétavého prachu ignorují, v historii měl smog nedozírné důsledky. Největší smogová katastrofa se odehrála v Londýně a měla na svědomí víc než deset tisíc lidí.
Že je znečištěný vzduch původcem mnohých onemocnění je v obecném povědomí zakořeněno již dlouho. Nyní však vědci zjišťují, že existuje přímý vztah mezi kvalitou vzduchu a pocitem štěstí. Dokazuje to stále rostoucí množství studií.
Měření vědců ve čtyřech zemích odhalilo někde až padesátinásobné překračování limitů smogové situace. Toxickým vzduchem trpí i neočekávané lokality, jako jsou horská střediska či lázně. V dnešní tiskové zprávě to sdělily společnost Science In a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK), které projekt zvaný Conspiro koordinují. V Praze budou od středy do pátku o výsledcích měření znečištění vzduchu malých sídel během topné sezony debatovat evropští odborníci.
Informace o civilizačních chorobách se na nás neustále hrnou ze všech stran – dýchací potíže jako astma či bronchitidy, lupénka a ekzémy, onemocnění oběhového systému, nespavost a deprese, nádorová onemocnění. Seznam zdravotních obtíží způsobených moderním stylem života ve městech s ne zrovna ideálním stavem životního prostředí se neustále rozrůstá. I když má řada z nich i genetický základ, u mnoha jiných lze riziko snížit dodržováním určitých doporučení. Omezení účinků znečištěného vzduchu na náš organismus je jedním z nich. Nedýchejte jedy, když nemusíte.
Podle zprávy ministerstva životního prostředí v České republice předčasně zemřelo v roce 2017 vlivem prachu v ovzduší 5700 lidí. Předloni to bylo 4300. Uvedlo to v dnešní tiskové zprávě ekologické Hnutí Duha, ministerstvo zatím ČTK informaci nepotvrdilo. Celkově znečištění ovzduší zabije v ČR až 11 tisíc lidí ročně, napsalo hnutí s odkazem na data evropské agentury EEA z roku 2017.
Praha - Počasí dává Česku zabrat. Meteorologové dnes ve středních Čechách vyhlásili kvůli přízemnímu ozonu smogovou situaci. V Plzni - Bolevci dnes odpoledne ukázal teploměr 37 stupňů Celsia. Na čtyřech místech na Vysočině dnes padl, případně byl vyrovnán teplotní rekord z let 1994 nebo 2017.
Ovlivňuje znečištěný vzduch ve městech lidské zdraví a pokud ano, jak výrazně? Opravdu jsou kouřící továrny a výfuky automobilů odpovědné za nárůst některých chorob? Vědci se teď pokusili odpovědět na některé základní otázky.
Ženeva - Sedm milionů lidí na celém světě dál každoročně umírá v důsledku znečištění ovzduší. Ve své nové zprávě to uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž se tento údaj za posledních šest let prakticky nezměnil. Ve vyspělých zemích se kvalita ovzduší podle WHO sice zlepšuje, v řadě rozvojových států je ale naopak situace čím dál horší. Nejvíce znečištěnými městy jsou indická metropole Dillí a egyptské hlavní město Káhira, následují bangladéšská metropole Dháka, Bombaj v Indii a čínské hlavní město Peking.
8:24
V pondělí tragicky zahynul 66letý Čech při lyžování v rakouském horském středisku Kaprun. Uvedla to agentura APA, která uvádí, že Čech nepřežil srážku s 53letým Nizozemcem.
Zdroj: Libor Novák
V Praze dnes začal kvůli výstraze meteorologů před nebezpečím požárů platit zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech, jako jsou parky, lesní porosty, zahrady či lesoparky. Ve Středočeském kraji se od úterý nesmí zapalovat oheň, ani na zahradách.
