Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vliv znečištění ovzduší na úmrtí pacientů s covidem? ČR je na tom zle, odhalila studie

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Znečištěné ovzduší přispělo k 15 procentům úmrtí pacientů s nemocí covid-19. To je odhad mezinárodní studie vydané v odborném časopise Cardiovascular Research, o které dnes informovala agentura AFP. Míra se ale mezi světovými zeměmi velice liší. Nejvyšší procenta vykazují Česká republika a další země ve střední Evropě, nejnižší Austrálie či Nový Zéland.

Autoři studie poukazují na souvislost mezi nezdravým ovzduším a úmrtností pacientů s nemocí covid-19. "Znečištění ovzduší poškozuje plíce a zvyšuje aktivitu receptoru ACE-2, což vede k vyššímu vstřebávání viru," uvádí spoluautor studie Thomas Munzel z Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči. Studie ale neprokazuje kauzalitu mezi znečištěním a úmrtností.

Studie uvádí několik souvislostí, jež potvrzují její závěry. V Číně byl vliv znečištění ovzduší na úmrtnost pacientů s covidem-19 prokázán, tvrdí studie. Poukazuje také na to, že vysokou míru znečištění a vysoký výskyt jemných prachových částic vykazuje dlouhodobě Pádská nížina, kde se nachází Lombardie. V první vlně epidemie koronaviru právě tento italský region vykazoval vysokou úmrtnost pacientů s covidem-19.

Podle odhadů vypracovaných profesorem Josem Lelieveldem z Ústavu Maxe Plancka pro chemii znečištění ovzduší a emise způsobené lidskými aktivitami přispěly celosvětově k 15 procentům úmrtí pacientů s covidem-19. Nejvyšší míru mezi sledovanými zeměmi vykazuje Česká republika s 29 procenty. Podobná procenta ale vykazují i okolní země, například Polsko (28 procent), Slovensko a Rakousko (obě 27 procent) či Německo (26 procent). Nejnižší odhady studie uvádí u Izraele (6 procent), Austrálie (3 procenta) a Nového Zélandu (1 procento).

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19,  životní prostředí,  vědci,  smog

Aktuálně se děje

4. října 2026 17:26

Havla nejlépe hodnotí mladí, ukazuje průzkum u příležitosti nedožitých devadesátin

Díky, že můžem zahajuje sérii aktivit k 90. výročí narození Václava Havla zveřejněním nových dat analytického ústavu STEM. Ta ukazují překvapivý generační rozdíl: nejpozitivněji hodnotí Havlovo prezidentské působení nejmladší dospělá generace – tedy lidé, kteří jeho prezidentství nezažili nebo si ho nepamatují. Ve věku 18 až 29 let hodnotí Havlovu roli ve vývoji země po listopadu 1989 kladně 88 procent respondentů, zatímco mezi lidmi staršími 60 let je to 60 procent.

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy