Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vliv znečištění ovzduší na úmrtí pacientů s covidem? ČR je na tom zle, odhalila studie

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Pixabay

Znečištěné ovzduší přispělo k 15 procentům úmrtí pacientů s nemocí covid-19. To je odhad mezinárodní studie vydané v odborném časopise Cardiovascular Research, o které dnes informovala agentura AFP. Míra se ale mezi světovými zeměmi velice liší. Nejvyšší procenta vykazují Česká republika a další země ve střední Evropě, nejnižší Austrálie či Nový Zéland.

Autoři studie poukazují na souvislost mezi nezdravým ovzduším a úmrtností pacientů s nemocí covid-19. "Znečištění ovzduší poškozuje plíce a zvyšuje aktivitu receptoru ACE-2, což vede k vyššímu vstřebávání viru," uvádí spoluautor studie Thomas Munzel z Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči. Studie ale neprokazuje kauzalitu mezi znečištěním a úmrtností.

Studie uvádí několik souvislostí, jež potvrzují její závěry. V Číně byl vliv znečištění ovzduší na úmrtnost pacientů s covidem-19 prokázán, tvrdí studie. Poukazuje také na to, že vysokou míru znečištění a vysoký výskyt jemných prachových částic vykazuje dlouhodobě Pádská nížina, kde se nachází Lombardie. V první vlně epidemie koronaviru právě tento italský region vykazoval vysokou úmrtnost pacientů s covidem-19.

Podle odhadů vypracovaných profesorem Josem Lelieveldem z Ústavu Maxe Plancka pro chemii znečištění ovzduší a emise způsobené lidskými aktivitami přispěly celosvětově k 15 procentům úmrtí pacientů s covidem-19. Nejvyšší míru mezi sledovanými zeměmi vykazuje Česká republika s 29 procenty. Podobná procenta ale vykazují i okolní země, například Polsko (28 procent), Slovensko a Rakousko (obě 27 procent) či Německo (26 procent). Nejnižší odhady studie uvádí u Izraele (6 procent), Austrálie (3 procenta) a Nového Zélandu (1 procento).

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19 životní prostředí vědci smog

Související

Aktuálně se děje

11. září 2025 21:00

Zlato je reálně nejdražší v dějinách. Překonalo rekord z roku 1980

Zlato dnes překonalo svůj historický cenový rekord. Ale ne pouze ten nominální, nýbrž i reálný, tedy v očištění o inflaci. Prodávalo se i za více než 3674 dolarů za troyskou unci. Což je v očištění o inflaci více než 850 dolarů za unci z roku 1980.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Praha, ilustrační fotografie.

Komentář

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, vyšší budovu má i Brno. Změna je na obzoru

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři.