reklama

Britská ministerská předsedkyně dosud odklad termínu vystoupení země z EU odmítala, k ústupku ji však donutila hrozící revolta uvnitř kabinetu. Mayová proto dnes poslancům slíbila, že do 12. března předloží parlamentu vyjednanou dohodu s EU k novému hlasování. Pokud dohoda nezíská dostatečnou podporu, nechá poslance 13. března hlasovat o tom, zda si přejí, aby Británie vystoupila z EU bez dohody. Pokud takový scénář poslanci odmítnou, nechá je pak 14. března hlasovat o tom, zda podpoří odklad termínu vystoupení země z EU.

Odklad by podle Mayové sice poskytnul vládě více času na vyjednávání případných změn v brexitové dohodě, premiérka však zdůraznila, že varianty, které před poslanci leží, jsou stále stejné. Musí se podle ní rozhodnout, zda má Británie opustit EU s dohodou, bez ní, nebo v EU zůstat.

"Chci zcela jednoznačně říci, že sama o prodloužení lhůty stanovené v článku 50 (Lisabonské dohody) nestojím. Naším jediným zájmem by mělo být vyjednání dohody a odchod 29. března," řekla premiérka.

Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn označil předložený plán šéfky vlády za cynický a bezohledný. Labouristický poslanec Hillary Benn se Mayové zeptal, k čemu případný odklad brexitu využije, nedostal ale odpověď. Stejně tak Mayová neodpověděla na to, zda bude vláda po případném dalším odmítnutí své dohody prosazovat neřízený brexit, nebo odklad vystoupení z EU. Jasná reakce nezazněla ani na otázku, co by následovalo, kdyby se poslanci v polovině března postavili jak proti brexitu bez dohody, tak proti odkladu.

Dolní sněmovna již jednou dohodu s Bruselem odmítla. Kontroverzní částí je takzvaná irská pojistka, která má zabránit klasickým hraničním kontrolám mezi Irskem a Severním Irskem a kterou část britských poslanců považuje za riziko, že i po brexitu zůstane Británie připoutána k unijním strukturám. Mayová se nyní snaží s EU dojednat změny, Brusel ale text dohody měnit nehodlá.

V Británii i Evropské unii panují obavy, že pokud by Spojené království opustilo blok bez dohody, mělo by to mimo jiné vážné ekonomické důsledky pro oba celky. Člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub dnes uvedl, že neřízený brexit by mohl snížit růst české ekonomiky až pod dvě procenta. Důvodem snížení růstu by podle něj byl především propad poptávky po českých exportech v eurozóně.

Rovněž více než polovina českých malých a středních firem očekává, že odchod Británie z EU obecně bude mít na českou ekonomiku negativní vliv. Naopak pozitivní dopad brexitu očekávají tři procenta dotázaných. Zhruba 37 procent firem žádnou změnu neočekává, vyplynulo z průzkumu mezi 400 firmami v Indexu očekávání firem ČSOB.

V případě Německa by se snížil hrubý domácí produkt minimálně o půl procenta, varoval dnes šéf Svazu německého průmyslu Joachim Lang. Británie by podle něj v případě brexitu bez dohody pravděpodobně upadla do hospodářské recese.

Server Politico napsal, že z měst na brexitu nejvíce vydělá Amsterodam. Nizozemská metropole sice podle něj stejně jako další evropská centra pocítí negativní hospodářský dopad brexitu, podařilo se jí však přilákat tolik firem prchajících z Británie, že to minimalizuje škody a v mnohém si město dokonce polepší.

1 komentář (Poslední 26.02. 19:57) Napište svůj názor

reklama