Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Maduro má nahnáno? Kvůli demonstracím vyměnil šéfa národní policie

Nicolás Maduro, venezuelský politik, který se 8. března 2013 stal prozatímním prezidentem země.
Nicolás Maduro, venezuelský politik, který se 8. března 2013 stal prozatímním prezidentem země.
Foto: larepublicaonline.com

Venezuelský prezident Nicolás Maduro jmenoval nového šéfa národní policie. Učinil tak v pátek večer, jen několik hodin před dnešními demonstracemi opozice před armádními základnami. Změna šéfa národní policie, jejíž důvod místní média neuvádějí, je už druhou změnou ve vysokém vedení režimních sil v tomto týdnu; v úterý vyměnil Maduro šéfa tajné služby poté, co se ten dosavadní vyslovil pro změnu vedení státu.

Dosavadním šéfem národní policie byl od března 2017 Carlos Pérez Ampueda, ve funkci ho vystřídal v pátek generál Elio Estrada. Ten byl dosud šéfem národní gardy (GNB) pro region hlavního města Caracasu. GNB je jednou z ozbrojených složek, jimiž Madurův režim potlačuje protivládní protesty.

Enquanto isso, em #Caracas, capangas do ditador Nicolás Maduro utilizam os blindados da GNB para massacrar a população da #Venezuela. pic.twitter.com/evwUftIX01

— RENOVA (@RenovaMidia) 30. dubna 2019

Už v úterý večer vyměnil Maduro šéfa tajné služby (SEBIN) Manuela Figueru, který se předtím vyjádřil kriticky o Madurovi a uvedl, že je čas zemi přebudovat. Sesazen byl ve stejný den, kdy opoziční lídr Juan Guaidó obklopen vojáky vyzval armádu a lid k sesazení vlády prostřednictvím masových demonstrací.

Guaidó měl při projevu u letecké základny v Caracasu po boku i předního lídra opozice Leopolda Lópeze, který se dostal z domácího vězení díky několika vojákům i členům tajné služby.

Na dnešek opozice plánuje další demonstrace proti autokratickému prezidentovi Madurovi, který stojí v čele země od roku 2013 a jehož vládu viní opozice z porušování lidských práv, ekonomické a humanitární krize a nesvobodných voleb. Právě kvůli nedemokratickým volbám letos v lednu neuznal opozicí ovládaný parlament nový Madurův mandát a šéf parlamentu Guaidó se prohlásil dočasným prezidentem. Za hlavu státu, která má uspořádat svobodné volby, ho uznalo téměř šest desítek zemí.

V posledních měsících ztrácí Maduro podporu stále širšího okruhu svých dřívějších příznivců, mimo jiné kvůli hluboké ekonomické a humanitární krizi, z níž mnozí viní řízenou socialistickou politiku Madurovy vlády.

Klíčová je ale pro změnu režimu ve Venezuele podpora armády, jejíž velká část má podle opozice stále strach otevřeně vystoupit proti Madurovi. Na dnešek vyzval Guaidó lid k poklidným demonstracím před hlavními armádními základnami v zemi, kde se mají Venezuelané snažit přesvědčit vojáky, aby se přidali k opozici.

Témata:  Nicolas Maduro Venezuela EuroZprávy.cz

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.