Maduro začíná být jako Kim. Vymyslel paskvil s Vánocemi, jeho svržení není nemožné

Venezuelský autoritář Maduro přišel s překvapivým rozhodnutím. Letošní Vánoce přesunul na říjen. „Letos a na počest vás všech, abych vám všem poděkoval, vyhlásím začátek Vánoc na 1. října. Vánoce přišly pro všechny, v míru, radosti a bezpečí,“ řekl podle americké stanice CNN.  

Neudělal to poprvé. Už loni nařídil, aby Vánoce začaly 1. listopadu. Roku 2021, přímo uprostřed pandemie covidu-19, vyhlásil začátek vánočních svátků na 4. října, což měla být taktika na „podporu ekonomiky“. 

Venezuelská biskupská konference proti jeho rozhodnutí protestuje. „Svátky nemají být využívány k politickým nebo propagandistickým cílům. Vánoce začínají 25. prosince,“ informovala. 

Zatímco chce Maduro slavit dřívější Vánoce, lidé ve Venezuele trpí. Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) dochází k rozsáhlému porušování lidských práv demonstrantů, přihlížejícím, opozičním vůdcům a kritikům. 

Po oznámení Madurova dalšího vítězství v prezidentských volbách vyšly do ulic tisíce demonstrantů, v převážně poklidných protestech požadovali spravedlivé sečtení hlasů. 

Venezuelské úřady se podle HRW dopouštějí rozsáhlého zneužívání moci, zabíjení, svévolného zadržování a stíhání a pronásledování kritiků. V pondělí byl vydán zatykač na opozičního prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze, v němž stojí obvinění ze spiknutí a podněcování k neposlušnosti. 

„„Represe, kterých jsme ve Venezuele svědky, jsou šokujícím způsobem brutální. Znepokojené vlády musí přijmout naléhavé kroky, aby zajistily, že lidé budou moci pokojně protestovat a že jejich hlas bude respektován,“ zdůraznila ředitelka HRW pro Ameriku Juanita Goebertusová. 

Lidé jsou nespokojení se zveřejňováním výsledků voleb. Volební rada totiž nezveřejnila sčítací archy, ani neprovedla zákonem vyžadované audity a ověřování občanů. Podle pozorovatelů z Volebního technického týmu OSN a Carterova centra nebyl proces transparentní ani poctivý. 

Naopak sčítací archy na úrovni volebních okrsků jsou spolehlivé. Ukazují na to, že po sečtení 81 % zvítězil s výrazným náskokem právě González. 

V souvislosti s protesty bylo podle venezuelských úřadů zatčeno přes 2400 osob. Místní skupina Foro Penal zaznamenala až 1580 politických vězňů, z toho dokonce 114 dětí. „Zaregistrovali jsme a kvalifikovali nejvyšší počet politických vězňů, jaký je ve Venezuele znám, přinejmenším v 21. století. Nadále přijímáme a registrujeme zadržené osoby,“ informovala skupina koncem srpna na sociální síti X.

Maduro je u moci už od roku 2013, jak připomněl americký list New York Times. Venezuele ale chybí řada prvků demokracie, její lídr se začíná podobat například ruskému Vladimiru Putinovi nebo severokorejskému Kim Čong-unovi. „Čím méně je politický systém demokratický, tím více jste při udržování moci závislí jen na velmi malém počtu lidí,“ popsal americký politolog Marcel Dirsus. 

Pro jakéhokoli diktátora tak jsou největším ohrožením jeho vlastní bezpečnostní složky. „Největší hrozbou jsou muži se zbraněmi,“ doplnil Dirsus. 

To vyplývá i z analýzy profesorky politologie Eriky Frantzové z Michiganské státní univerzity. V letech 1950-2012 byly téměř dvě třetiny ze 473 autoritářských vůdců odstraněni vládními složkami. 

Diktátoři kvůli tomu rozdělují bezpečnostní složky do různých roztříštěných jednotek, díky tomu pak nemají dostatečně velkou moc na převrat. Vede to k efektu, že se vzájemně špehují – jinými slovy na sebe vzájemně dávají pozor, což odvádí pozornost od diktátora. 

Maduro má nyní k dispozici kromě armády, námořnictva, letectva a národní gardy také národní policii a národní milice, které jsou zčásti složené z jeho příznivců s minimálním výcvikem – přesto jsou v případě nouze povolány do zbraně. 

Další, spíše neoficiální složkou, jsou takzvaní colectivos. Ti jsou nasazováni i během současných demonstracích. V jednoduchosti jde o civilisty, kteří na demonstranty útočí a jsou vyzbrojení vládou.

Navíc jsou ve Venezuele přítomné hned tři zpravodajské agentury a k tomu zpravodajské jednotky v rámci jiných složek, jak píší NY Times. Tyto sledují opozici i jedna druhou. 

Politoložka Frantzová má o Madurově režimu jasno. „Splňuje všechny předpoklady režimu, který by měl být zranitelný vůči svržení: velké ekonomické problémy, potíže s nástupcem při vytváření legitimity a zužování základny podpory. Rozhodujícím hráčem, který zajišťuje udržení režimu nad vodou, byl bezpečnostní aparát,“ vysvětlila.

Témata:  Nicolas Maduro,  Venezuela,  demonstrace ve Venezuele