Mnoho lidí tvrdí, že se tolerance v Česku nenosí. Nedávný americký výzkum to v mnoha ohledech potvrzuje, zároveň však vypichuje i otázky, k jejichž řešení jsou Češi spíše vstřícní. Výsledky však naznačují, že cesty Čechů a Slováků se za 26 let od rozvodu rozešly. A to například v otázce muslimů.
Více než čtvrtstoletí po rozpadu Československa se na oba národy zaměřila v nedávném výzkumu americká společnost Pew Research Center. Především její analytičku Kelsey Jo Starrovou zajímalo, kam se obě země od rozvodu posunuly.
Výzkum ukázal, že ačkoliv měli Češi a Slováci přes 70 let společný stát, minimálně v otázkách víry se výrazně liší a propast mezi nimi se nadále prohlubuje. Zatímco nadpoloviční většina Slováků, konkrétně 63 %, se hlásí ke katolické víře, sedm z deseti Čechů nepřísluší k žádné církvi. Starrová připomíná, že Češi jsou považováni za nejateističtější národ v Evropě.
Ve srovnání s výsledky výzkumu z roku 1991, tedy ještě v době společného státu, je navíc jasné, že víra je v České republice na ústupu. Tehdy se totiž ke katolické víře hlásil téměř každý druhý Čech, ke dnešnímu dni však počet věřících klesl na více než polovinu, přesně na 21 %.
Češi jsou rovněž méně tolerantním národem. Muslima v rodině by přijalo jen 12 % tuzemských obyvatel, na Slovensku by to prý nevadilo téměř polovině národa. Ohledně Židů takový rozdíl nepanuje, ač i v tomto ohledu jsou Slováci vstřícnější. V rodině by člověka tohoto vyznání přijal každý druhý Čech, zavrhl by jej naopak jen jeden ze tří Slováků.
V otázkách národnosti a kultury mají naopak Češi navrch. Příslušnost k národu na základě toho, že se tu narodili, má za důležitou 78 % Čechů, zatímco na Slovensku na tom záleží jen lehce nadpoloviční většině občanů. To značně koresponduje s výsledky jiného nedávného průzkumu, podle kterého se pětina Slováků v zahraničí již neplánuje vrátit do vlasti.
Související
17. listopadu 2024 12:36
10. září 2024 21:24
27. srpna 2024 8:51
18. června 2024 19:04
30. dubna 2024 8:24
15. dubna 2024 15:47
