Kim Čong-un posiluje moc, dle nové ústavy mu přísluší další honosné tituly

Pchjongjang v minulosti opakovaně žádal uzavření mírové smlouvy s USA, která by nahradila dohodu o příměří, jíž skončila korejská válka z let 1950-1953. Tu podepsali 27. července 1953 v demilitarizovaném pásmu generálplukovník americké armády Kelly Harrison jako reprezentant společného velitelství jednotek OSN a severokorejský generál Nam Il jako představitel Korejské lidové armády a Čínské dobrovolnické armády.

Nová severokorejská ústava, zveřejněná ve čtvrtek na státních internetových stránkách, označuje Kim Čong-una za "nejvyššího představitele celého korejského národa", tedy za hlavu státu, a "vrchního velitele".

Funkce prezidenta republiky byla v Severní Koreji zrušena v roce 1998 a zemi tak vede předseda Komise pro státní záležitosti, kterým je Kim Čong-un. Při oficiálních a společenských příležitostech reprezentuje stát předseda stálého výboru Nejvyššího lidového shromáždění (parlamentu).

"Kim dlouhou dobu snil o tom, že se stane severokorejským prezidentem, což se mu nyní v podstatě splnilo," prohlásil jihokorejský politolog Kim Tong-jup.

Mladý severokorejský vůdce Kim Čong-un loni ukončil testy jaderných zbraní a raket dlouhého doletu a vydal se na cestu diplomacie. Od té doby se na několika summitech sešel s nejvyššími představiteli Číny, Jižní Koreje, Ruska i Spojených států.

Podle představitele jihokorejského ústavu pro národní sjednocení Hong Mina je změna Kimova titulu zaměřena na přípravu možného uzavření mírové smlouvy a normalizace vztahů Spojených států a Severní Koreje.

"Dodatek ústavy zřejmě definuje status Kima jako signatáře smlouvy, až na podpis dojde. Zároveň má prezentovat KLDR jako normální světový stát," prohlásil Hong Min. Severní Koreji od jejího vzniku diktátorsky vládne dynastie Kimů. "Věčným prezidentem země" je Kim Ir-sen, dědeček současného vůdce Kim Čong-una.

Severní Korea a Spojené státy zůstávají od korejské války z 50. let technicky ve válečném stavu. Washington odmítá podepsat mírovou smlouvu s Pchjongjangem, dokud KLDR nepodnikne zásadní kroky k jadernému odzbrojení. Washington se doposud zdráhal vyhlásit oficiální konec války i proto, že by podpis mírové smlouvy pomohl KLDR vystupňovat svou kampaň za stažení 28.500 amerických vojáků z Jižní Koreje.

Američtí představitelé ale dali v poslední době najevo, že by byli ochotni uzavřít s KLDR omezenější dohodu, která by přispěla ke snížení napětí a vedla k otevření styčných úřadů, napsala agentura Reuters.

Rozhovory o denuklearizaci Korejského poloostrova mezi USA a KLDR stagnují od neúspěšného únorového summitu Kima a šéfa Bílého domu Donalda Trumpa v Hanoji. Naděje na oživení rozhovorů přinesla koncem června nečekaná schůzka vůdců obou zemí v demilitarizovaném pásmu na hranicích Severní a Jižní Koreje.

Témata:  Severní Korea,  EuroZprávy.cz