Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tuplák na Oktoberfestu opět zdražil, vyjde vás na 282 korun

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Mnichov - Pokud se letos chystáte do Bavorska na tradiční Oktoberfest, budete muset sáhnout hlouběji do kapsy. Za máz zaplatíte nejméně 10,40 eura (282 Kč), což byla loni nejvyšší cena za litrovou sklenici chmelového moku.

Zatímco v roce 1971 bylo možné koupit tuplák za 2,50 marky (zhruba 1,25 eura, podle aktuálního kurzu 34 Kč), před deseti lety to bylo za 6,95 eura (188 Kč). Hranici deseti eur poprvé překročil máz festivalového piva v roce 2014.

Cenu určují provozovatelé jednotlivých pivních stanů, mnichovská radnice však má právo přezkoumat, zda pivo není nepřiměřeně drahé. Vzhledem k tomu, že v celoročně otevřených podnicích v Mnichově se cena mázu piva pohybuje mezi 7,30 a 10,20 eury (198 a 276 Kč), považuje radnice letošní festivalové ceny za přijatelné.

Loni se na Oktoberfestu teprve pošesté za posledních třicet let nepodařilo překonat hranici šesti milionů litrů prodaného piva. Zatímco někteří komentátoři to připisovali neustálému zdražování, hostinští byli přesvědčeni, že to byl důsledek chladného počasí.

Počátek pivních slavností spadá do října 1810, kdy po své svatbě uspořádali bavorský korunní princ Ludvík a jeho manželka Tereza Sasko-Hildburghausenská pro obyvatele království na louce za Mnichovem slavnost s koňským dostihem.

Témata:  Oktoberfest,  pivo

Aktuálně se děje

29. září 2026 11:31

Tajemství první chalupy Jana Krause. Roman Skamene popsal, co se stalo

Jan Kraus patří dlouhá léta k hvězdám českého šoubyznysu, ale i o těch platí, že si rády užijí nějaký čas stranou zájmu a mimo světla reflektorů. Známý herec a moderátor si s jedním kolegou pořídil první chalupu už před desítkami let. Co se s ní stalo?

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.