Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bruselské selhání: Letiště nemělo krizový plán pro případ teroristického útoku

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Brusel - Vyšetřování teroristických útoků z 22. března v Bruselu ukázalo, že letiště Zaventem vůbec nemělo krizový plán pro takové události.

Útoky, ke kterým se přihlásila radikální organizace Islámský stát, si kromě tří sebevrahů z řad muslimských radikálů vyžádaly celkem 32 mrtvých. Dva džihádisté udeřili na letišti, jeden v metru.

Dokument vyšetřovací komise belgického parlamentu zvlášť kritizuje komunikaci mezi záchranářskými složkami v prvních hodinách po útoku, která byla velmi špatná.

Mobilní síť byla hned přetížena a lékaři, hasiči a další záchranáři mezi sebou mohli komunikovat jen díky improvizacím, například využitím aplikace WhatsApp. "Dne 22. března jsme byli svědky naprostého selhání komunikace," tvrdí autoři dosud důvěrné zprávy, jejíž předběžnou verzi získala veřejnoprávní stanice RTBF.

Zatímco u sítě metra, kde v březnu džihádisté také zabíjeli, existovaly plány pro případ teroristického útoku, tak u letiště byl krizový plán vypracován k řešení především katastrof jako zřícení letounu. Případnému teroristickému útoku se nevěnuje ani plán, ani žádné bezpečnostní cvičení personálu letiště, upozorňuje komise. "Ukázalo se také, že v době atentátu byl na letišti jen jeden pes vycvičený k hledání náloží," uvedli autoři zprávy.

Témata:  Belgie terorismus letiště

Aktuálně se děje

19. září 2026 13:29

Přestaňte s útoky. Karlos Vémola překvapivě podpořil svou manželku

Karlos Vémola je s manželkou Lelou v poslední době na ostří nože. V jednom případě se nad to ale dokázal povznést a zastal se jí před lidmi, kteří se rozhodli trojnásobnou maminku urážet. Může snad ještě následovat i pokus o usmíření? 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Ilustrační foto

Vědci poprvé po sto letech objevili zcela nový druh kočky. Vypadá jako kapesní tygr

V bolivijském mlžném lese Yungas byl identifikován nový druh malé divoké kočky, což představuje významný milník v zoologii. Jde o vůbec první případ za více než jedno století, kdy byl formálně pojmenován a popsán zcela nový žijící druh kočkovité šelmy. Místní komunity toto zvíře dlouho nazývaly tilcayo a vědci se rozhodli toto označení ponechat i v jeho oficiálním vědeckém názvu Leopardus tilcayo. Objev potvrzuje, že jihoamerické horské lesy stále ukrývají dosud neznámá zvířata.