Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rumunsko centem otroctví? Policie osvobodila 40 zneužívaných lidí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Bukurešť - Rumunská policie osvobodila několik desítek fyzicky i psychicky postižených lidí zneužívaných k otrocké práci ve městě Berevoiesti.

Při domovních prohlídkách našli policisté tři muže a dva chlapce ve věku deset a 12 let spoutané v řetězech, uvedla podle médií prokuratura, která se specializuje na organizovaný zločin.

Operace v Berevoiesti, ležícím přibližně 150 kilometrů severozápadně od hlavního města Bukurešti, se zúčastnilo na 160 policistů. Vyšetřování případu se týká trestné činnosti zhruba 90 lidí, kteří vykořisťovali čtyři desítky různě postižených a chudých osob. Unášeli je a pak nutili ilegálně kácet stromy, žebrat nebo chytat zvířata. Některé oběti pro svou zábavu dokonce nutili mezi sebou bojovat.

Podle prokuratury byli tito věznění lidé někdy spoutáváni řetězy, bičováni i biti. Bylo jim rovněž vyhrožováno, nedostávali jídlo nebo byli nuceni jíst ze země.

Témata:  Rumunsko otroctví

Související

Aktuálně se děje

19. září 2025 11:15

Historici v Lánech otevřeli obálku se vzkazem od Masaryka. Nešlo o poslední slova

Dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. Jak historici po otevření zjistili, jednalo se o dokument v angličtině o pěti stranách a nešlo o dopis, nýbrž o záznam Jana Masaryka. Dokument navíc podle prvního zkoumání není z roku 1937, ale z roku 1934, kdy se Masaryk cítil špatně a domníval se, že umírá.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Eurovision Song Contest

Ruská odpověď na Eurovizi: Intervize je o politice, účastní se i Čína nebo Afrika

Ruská odpověď na Eurovizi se jmenuje Intervize a na rozdíl od svého slavnějšího protějšku je méně výstřední a více zaměřená na politiku. Soutěž, kterou oživil ruský prezident Vladimir Putin, se koná v Moskvě a jejím cílem je „rozvíjet mezinárodní kulturní a humanitární spolupráci“. Očividným důvodem je však vytvoření vlastní hudební soutěže, jelikož bylo Rusko v roce 2022 kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeno z Eurovision Song Contest.