reklama

Oslava se konala v prostorech střední školy, na kterou Carterovi chodili asi před 80 lety. Vzali se pak nedlouho po konci druhé světové války, 7. července 1946. Podle listu The Washington Post přišli na sobotní událost příbuzní i sousedé, chudí i bohatí, republikáni i demokraté.

Carterovi na rozdíl od řady dalších někdejších prezidentských párů zvolili po odchodu z Bílého domu velmi prostý životní styl. Vrátili se do svého rodného venkovského města Plains, které má kolem 700 obyvateli a které tak trochu připomíná filmovou scénu z 50. let minulého století. "Je tady vlakové nádraží, samoobsluha prodávající arašídovou zmrzlinu a nic moc dalšího," píše The Washington Post. Město například podle starosty nedávno nechalo odstranit jediný místní semafor, protože jej obtěžovala jeho údržba.

Pár žije v domě, který si sami postavili asi před 50 lety. Jeho odhadní cena je výrazně nižší, než činí průměr v USA.

Oslavy se zúčastnily všechny čtyři Carterovic děti, z nichž nejmladší Amy je dnes 53 let. Prezidentský pár má rovněž 11 vnoučat a 14 pravnoučat.

Jejich syn Chip Carter v projevu před Clintonovými a Pelosiovou chválil své rodiče za příklad, který mu poskytli. "Říkali nám, že nejsme lepší než kdokoliv jiný a že kdokoliv jiný není lepší než my," řekl. "Dělali to, co považovali za správné, i když to nebylo politicky dobré," dodal.

Rosalynn přítomným sdělila, že ji jako mladé děvče kluci nezajímali a myslela si, že se nikdy nevdá. "Ale pak přišel Jimmy Carter a od té doby byl můj život dobrodružstvím".

Před základní školou vlály americké vlajky na půl žerdi na počest Carterova viceprezidenta Waltera Mondalea, který zemřel letos v dubnu v 93 letech.

Carter se dostal do vrcholných pater americké politiky v 70. letech jako guvernér jižanského státu, který bojoval za rasovou rovnost. V Bílém domě odsloužil pouze jeden mandát, na jehož konci se musel potýkat s krizí kolem amerických rukojmích zadržovaných v nově islamistickém Íránu, či s druhým ropným šokem, který v roce 1979 vedl v USA k výraznému zvýšení cen pohonných hmot a k dlouhým frontám na čerpacích stanicích. V roce 1980 prohrál ve volbách s republikánem Ronaldem Reaganem.

Po konci svého mandátu se však vydal na filantropickou dráhu, která výrazně zlepšila jeho obraz v očích mnoha Američanů. Odmítl možnost pronášet dobře zaplacené projevy a nepřijal ani lukrativní posty v dozorčích radách velkých firem, jako řada jiných exprezidentů. Místo toho psal knihy a vlastnoručně například pomáhal stavět domy pro chudé. Společně s Rosalynn rovněž po celém světě vedli boj za vymýcení nemocí, obranu demokracie a ochranu lidských práv. Za své mezinárodní snahy Carter získal v roce 2002 Nobelovu cenu za mír.

Carterovi už dříve uvedli, že chtějí být pohřbeni na pozemku svého domu, který se po jejich smrti stane federálně spravovaným muzeem. Od toho si slibují vzestup turistického ruchu, který do poměrně chudého města Plains přivede peníze a nové pracovní příležitosti.

reklama