Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Badatel: Obyvatelé Ruska by měli být "bombardováni" slovy a informacemi

Moskva
Moskva
Foto: moscow.ru

Uplatnění principu kolektivní viny na základě etnicity je nepřijatelné, velká část Rusů však nese politickou odpovědnost za podporu agresivní politiky ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho spolupracovníků. V rozhovoru to řekl historik a filozof Petr Hlaváček z badatelské skupiny Collegium Europaeum.

Akademie věd ČR (AV) rozhovor poskytla médiím. Podle Hlaváčka by také měli Evropané obyvatele Ruska "bombardovat" slovy a informacemi, aby měli zprávy o tom, co se děje.

Současné dění v Rusku Hlaváček popsal jako vyvrcholení procesu, kde se spojily ruský šovinismus a ruský imperialismus se sovětskou nostalgií, kterou prezentuje právě Putin. "Jsem ve spojení i se svobodomyslnými Rusy, třeba s profesorem (Andrejem) Zubovem. V Rusku jsou v ulicích tisíce lidí, statisíce lidí podepisují petice, jenže Rusko má 140 milionů obyvatel a dvě třetiny lidí jsou závislí na sledování státní televize. Takže tu situaci je třeba vidět i z té druhé perspektivy," řekl historik.

Hlaváček také uvedl, že Rusko se naplno vrátilo na dráhu svého "imperiálního orbitu" v agresivní formě. "Ukrajina je jeho obětí, no a i ruská elita a velká část ruské společnosti za to nesou určitý druh odpovědnosti," podotkl badatel.

Zároveň však zdůraznil, že aplikace kolektivní viny v etnickém slova smyslu je něco nepřijatelného. "Na druhou stranu hovořím o tom, (...) že nelze ani obráceně aplikovat nějakou automatickou kolektivní nevinu. Tady nám vlastně může být ku pomoci minimálně Karl Jaspers, který velmi výrazně přispěl k německé reflexi nacionálního socialismu po druhé světové válce," upozornil Hlaváček.

"Takže jestli Jaspers hovoří o vině kriminální, politické, morální a metafyzické, tak i v těchto aspektech bychom ji mohli aplikovat i na Ruskou federaci. Tu kriminální vinu rozhodně nese Vladimir Putin a jeho okolí. Jsou to, dovolím si to tak říci, váleční zločinci. A to nikoliv od války na Ukrajině, ale vzpomeňme si na druhou válku v Čečensku, na napadení Gruzie a tak dále, řekl Hlaváček.

"Ovšem je tady i ta politická odpovědnost. Velká část Rusů tleskala Putinově agresivní politice, tleskala anexi Krymu. A teď je i na nich, je to velký úkol pro ně, nejen pro intelektuály, aby tváří v tvář té hrůze, kterou Putin rozpoutal a která se dotýká i jich samotných, provedli nějakou sebereflexi," zdůraznil historik.

"Když bych chtěl být trochu patetický, tak bych vyzval nás Evropany, abychom slovy a informacemi bombardovali Ruskou federaci. Aby tam lidé měli co nejvíce zpráv, co se skutečně děje, protože ve státní ruské televizi se lže. Já ji totiž sleduji. (...) Je to katastrofa, jaká propaganda se tam servíruje (...) To nemohlo zůstat bez následků," zdůraznil Hlaváček s tím, že je nicméně část jazykově vybavených Rusů, kteří sledují i zahraniční média.

Témata:  Rusko

Aktuálně se děje

27. srpna 2026 5:00

Počasí se s návratem dětí do lavic ochladí. Hrozí i deště

Návrat do školních lavic s sebou přinese i postupné ochlazování a déšť. Teploty se z tropických třicítek, které nás čekají v závěru tohoto týdne, ochladí až na 21 stupňů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Harald V.

Norsko v slzách. Zemřel oblíbený král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.