Centrum: Lidé se nechtějí testovat a nehlásí rizikové kontakty

"Pokles epidemie skončil a vracíme se bohužel k růstu, který se nejdřív projevuje na indikátorech jako R nebo růst pozitivity," napsal na facebooku jeden ze spoluautorů rizikového skóre Jan Kulveit. Reprodukční číslo (R) uvádí průměrný počet dalších lidí, kteří se nakazí od jednoho pozitivně testovaného. Pozitivita se uvádí ze všech testů provedených za sedm ní. Spolu s počtem nakažených na 100.000 obyvatel a 100.000 seniorů za posledních 14 dní se z nich vypočítává rizikové skóre.

Podle skóre se pak ministerstvo rozhoduje při rozhodování o protiepidemických opatřeních. V polovině listopadu představilo tabulku, která je podle výsledné hodnoty řadí do pěti pásem přísnosti. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) už dříve uvedl, že PES není automat a jediný ukazatel, podle kterého se rozhoduje. Už třetí den je Česko ve čtvrtém stupni, plošné zpřísnění opatření podle PES ale ministerstvo zatím nechystá. Od středy ale částečně omezilo provoz restaurací.

"Podle předem stanoveného plánu by se při nefunkčnosti chytřejších opatření mělo velmi brzy opět víc brzdit. Místo toho, zdá se, vláda plánuje předělat index rizika tak, aby ukazoval nižší číslo," dodal Kulveit.

Kritizoval také plánované započítávání výsledků antigenních testů, na které systém nebyl nastaven. Podle ministra ukáže nižší podíl pozitivních testů. "Pokud si index rizika upravíte tak, že místo vysokého nebezpečí začne při stejné epidemické situaci ukazovat o něco menší, nezpůsobí to zmenšení rizika špatného vývoje," uvedl Kulveit.

Další z autorů skóre Jakub Steiner očekává další růst reprodukčního čísla. Na facebooku napsal, že čeká třetí vlnu. "Vláda to zase zavře. Žádná evropská vláda se nevydrží dívat do tváře smrti příliš dlouho," dodal. Započítávání antigenních testů podle něj jen prohloubí fakt, že vládou nastavená opatření neodpovídají zhoršující se epidemii.

"Pokud chceme uvolňovat omezení bez toho, abychom je později museli opět zavádět, musíme epidemii omezovat jinými prostředky: testováním, trasováním a očkováním," uvedl Levinský. Podle něj ale ani jedna z těchto alternativ v Česku dobře nefunguje.

Testovacích kapacit je i podle zveřejňovaných dat dostatek. Podle centra BISOP se nechala v listopadu testovat méně než čtvrtina lidí, kteří pociťovali příznaky typické pro covid-19, ukázal průzkum Život během pandemie.

Příčinou podle BISOP může být fakt, že to lidé mají daleko na testovací místa nebo se obávají výpadku příjmů. "Pokud na pozitivním testu výrazně tratí zaměstnanci i zaměstnavatelé, bude vůle k testování stále minimální," dodal Levínský. Kritizoval tak to, že vláda zatím odmítla lidem výpadek příjmu kompenzovat.

Podle centra i proto nejsou ochotní pravdivě hygieně hlásit rizikové kontakty. Podle dat Chytré karantény hlásí v průměru 0,8 kontaktu, v průzkumu uvedli respondenti za týden průměrně 4,5 osoby, se kterými byli v kontaktu aspoň 15 minut bez roušky.

Pomoci k návratu do normálu by podle BISOP mohla vakcína. Nyní jsou podle něj mezilidské kontakty omezené na 65 procent. Proočkování 14 procent lidí by mohlo umožnit zvýšení kontaktů o desetinu, pětinové navýšení by vyžadovalo očkování čtvrtiny populace. Pro návrat do běžného počtu setkání počítá s 35 procenty očkovaných, aby nových případů nepřibývalo. Pro pokles by bylo třeba ještě víc. "Ve všech případech by musely zůstat zachována stávající opatření osobní ochrany, jako například roušky," uvedlo centrum.

Rychlost očkování je podle Levínského klíčová. "Rozdíl jednoho či dvou měsíců může znamenat další vlnu pandemie a nutnost dalšího lockdownu s tisíci mrtvých a ekonomickými náklady ve výši stovek miliard korun," uvedl.

Témata:  koronavirus (coronavirus) COVID-19