Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Charanzová obhájila funkci místopředsedkyně EP, Kolaja z boje odstoupil

Dita Charanzová (ANO)
Dita Charanzová (ANO)
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Česká europoslankyně Dita Charanzová zvolená za ANO obhájila funkci místopředsedkyně Evropského parlamentu (EP). Získala 406 hlasů z celkem 680 platných. Stala se tak první představitelkou Česka, která bude zastávat tuto pozici po dobu celých pěti let volebního mandátu.

"Být znovu zvolená na post místopředsedkyně je pro mě velká čest a velký závazek. Velmi si vážím podpory, kterou mi kolegové dnes vyslovili, a chtěla bych jim za to poděkovat," uvedla Charanzová po zvolení. Zmínila také předsevzetí více přiblížit europarlament lidem v členských zemích, což je i téma dnes zvolené předsedkyně Roberty Metsolaové.

Pirát Marcel Kolaja z frakce zelených v prvním kole volby neuspěl. Získal 247 hlasů, pro zvolení byla potřeba absolutní většina 341 hlasů. Následně se rozhodl o pozici už dále neucházet. "Z taktických důvodů jsem v posledním kole odstoupil, abychom netříštili hlasy pro naši frakci. Kolegům gratuluji a věřím, že se jim i nadále podaří zprůhledňovat chod Evropského parlamentu, tak jako jsme společně začali," uvedl Kolaja v prohlášení pro média.

Připomněl, že jako místopředsedovi europarlamentu se mu podařilo například prosadit jmenné vzdálené hlasování na plénu i ve výborech.

O 14 postů místopředsedů se ucházelo celkem 18 kandidátů.

Ráno europoslanci volili předsedu, post získala maltská lidovecká poslankyně Metsolaová. Kandidátka nejsilnější lidovecké frakce získala 458 hlasů z celkem 690 odevzdaných. Malťanka v čele jediné přímo volené evropské instituce nahradí Davida Sassoliho z Itálie, který v lednu zemřel.

 

Témata:  Dita Charanzová

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.