Agentura AP připomněla, že první nominační shromáždění a primárky jsou důležité, protože řada uchazečů o stranickou nominaci do boje o Bílý dům, kterým se nedaří získat dostatek financí či dát silný impulz své kampani, se vzdá svého cíle už po prvních pěti nominačních kláních.
Nový kalendář stranických primárek a volebních shromáždění prosazoval Biden, který podle AP svou opětovnou kandidaturu na prezidenta oznámí zřejmě v příštích měsících. Podle nově schváleného plánu by se nejprve uskutečnily primárky v Severní Karolíně, a to 3. února. Právě Severní Karolína zachránila Bidenovu nominační kampaň v roce 2020, připomněla Reuters. Po Severní Karolíně by měly následovat New Hampshire a Nevada. Jako čtvrtá by o demokratické nominaci rozhodovala 13. února Georgie, následovaná Michiganem. Většina dalších států by hlasovala o takzvaném supervolebním úterý na počátku března.
Původně bylo pořadí států Iowa, New Hampshire a pak až Nevada a Jižní Karolína. V prvních dvou zmiňovaných státech má naprostou většinu bělošské obyvatelstvo, připomněla AP. V Jižní Karolíně či Georgii žije naproti tomu silná černošská menšina.
"Demokratická strana zrcadlí Ameriku, stejně jako tento návrh," uvedl ještě před schválením termínů předseda Demokratického národního výboru Jamie Harrison.
AP připomněla, že nový volební kalendář demokratů může být prakticky bezvýznamný v případě, že by se 80letý Biden skutečně rozhodl ucházet znovu o prezidentský úřad. V takovém případě se nečeká, že by čelil silným vyzyvatelům. Důležité by ale pořadí hlasujících států v nominačním procesu mohlo být ve volbách v roce 2028.
